Se začátkem roku obvykle začínají platit různé legislativní změny a novinky. Letos se týkají především oblasti potravin a implementace eurounijní legislativy do českého právního řádu; první přišly ještě v polovině roku 2014 pro výrobce, od ledna pak přibyly další nařízení určená především prodejcům. Co v praxi znamenají pro zákazníky?
Třináctého prosince loňského roku se ve všech zemích Evropské unie včetně České republiky změnila pravidla pro označování potravin. Údaje na obalech musejí být čitelnější, a navíc musejí být v seznamu složek zvýrazněny alergeny. Povinnost informovat o alergenech mají také provozovatelé pohostinských zařízení, stejně jako kantýn, jídelen nebo cukráren.
Jednoduše řečeno alergeny (například arašídy, celer, mléko nebo obiloviny obsahující lepek) už nejsou vypsány na obalech samostatně, ale jsou zvýrazněny přímo v popisu složení výrobku. V restauracích se s tímto nařízením vypořádali různě; většinou alergenům přiřadili čísla, která jsou vypsána v menu, přičemž seznam alergenů je samostatným listem v zadní části jídelníčku. Jinde mají seznam s přehledem k nahlédnutí u obsluhy. Opatření platí pro čtrnáct skupin potravinových alergenů způsobujících nejčastější alergické reakce.
Seznam alergenů: 1) Obiloviny obsahující lepek - nejedná se o celiakii, výrobky z nich |
"Kvůli nové legislativě jsme jako velký výrobce se stovkami různých druhů produktů museli upravit zhruba 2500 etiket, které se týkají našeho portfolia prodávaného v zemích Evropské unie. Na úpravě etiket jsme pracovali více než dva roky. Zejména u menších výrobků jsme museli kvůli splnění legislativních požadavků omezit další grafické prvky, například fotografie," vysvětluje zavedení novinek do praxe marketingová ředitelka společnosti Hamé Marcela Mitáčková a dodává: " I v rámci nové úpravy etiket jsme se soustředili především na to, aby nové obaly byly pro zákazníky co nejčitelnější a zachovaly si funkci přehledného zdroje informací pro spotřebitele."
Prodejcům přinesl leden celou řadu povinností; zákon rozšiřuje povinnost značení nebalených potravin při pultovém prodeji i potravin, které jsou baleny bez přítomnosti zákazníka (například předem balené sýry nebo pomazánky v samoobslužném pultu).
V případě pultového prodeje musí být v těsné blízkosti potravin u cenovky uveden název a adresa výrobce, země původu i název potraviny. U některých potravin je navíc nutné uvádět také množství hlavní složky a jakostní třídu. V blízkém okolí prodejních pultů nesmí chybět ani datum spotřeby či minimální trvanlivosti a údaje o alergenech. Na vyžádání musejí prodavači zveřejnit složení i množství hlavní složky výrobku nebo mít tyto informace k dispozici na viditelném místě, například v šanonu u pultu.
"Děláme vše pro to, aby novinky, které přináší nový zákon, byly pro zákazníky opravdu přínosné. U pultových prodejů máme většinu údajů uvedených přímo na cenové etiketě. Doplňují je pak informace umístěné přímo u zboží nebo v tzv. katalozích, které mají naši zákazníci k dispozici poblíž prodejních pultů," vysvětluje zavedení novinek do praxe tiskový mluvčí společnosti Kaufland Michael Šperl.
Pro nakupující to mimo jiné znamená, že se dozvědí i přesné složení běžného pečiva, jako je rohlík či chléb Šumava.
TOP 5 zemí
Kromě změn u značení zboží přibyla prodejcům, kteří mají roční tržby větší než pět miliard, také povinnost informovat o pěti nejčastějších zemích původu zboží. Prodejci ale většinou konstatují, že tento údaj je pro zákazníky nicneříkající; neoznačuje totiž zemi původu zboží, ale zemi, odkud má daný prodejce nejvíc dodavatelů.
"O tom, zda je potravina česká, nebo polská, tato povinnost není. Tato povinnost má pouze indikovat, od jakých dodavatelů obchodník odebírá potraviny v největší míře," řekla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. "Takže je to spíše špatně nastavená definice než cokoli jiného," dodala.