Parkinsonovy choroby se Češi podle průzkumu bojí méně než rakoviny střeva či infarktu. Málo o ní vědí, přitom v ČR ji má až dvacet tisíc lidí a do roku 2030 se počty zdvojnásobí. V roce 2040 má v důsledku degenerativního onemocnění mozku zemřít více lidí než na rakovinu střeva, plic, ledvin a melanom dohromady. Přesto Česko nemá národní strategii pro tuto nemoc, což dopadá na pacienty i ekonomiku.
Průzkum agentury STEM/MARK zveřejněný při příležitosti Světového dne Parkinsonovy nemoci, který připadá na 11. dubna, ukázal, že ze seznamu nebezpečných nemocí vnímají Češi Parkinsonovu chorobu až jako čtvrtou, po rakovině střeva, infarktu a Alzheimerově chorobě, uvedla Barbora Večerková z agentury. Pořadí souvisí se špatnou informovaností o nemoci.
Parkinsonovu nemoc spojenou s klidovým třesem a mentálním oslabením vnímá většina dotázaných jako nemoc seniorů. Soudí, že nejvíc lidí onemocní mezi 61 až 75 lety. "Realita je jiná, průměrný věk onemocnění je 50 až 60 let a každý desátý pacient onemocní před 40. rokem. Nemoc postihuje i lidi v produktivním věku," zdůraznila předsedkyně občanského sdružení Parkinson-Help Romana Skála-Rosenbaum.
Problém je podle ní v tom, že ČR nemá mezioborový systém péče o nemocné s Parkinsonovou nemocí. V západních zemích a ve Skandinávii se o ně stará tým složený z neurologa, psychiatra, psychologa, fyzioterapeuta, logopeda, ergoterapeuta a nutričního specialisty. Za pacientem i rodinou dochází sociální pracovník, který jim pomáhá vypořádat se s novou situací.
"Stát vlastně nemá nástroje na to, aby se o pacienty v produktivním věku kvalitně postaral. Já se domnívám, že by měl být nějaký národní program Parkinsonovy nemoci. Je zmíněna ve vládním akčním plánu, že se tomu budou věnovat. Bohužel k tomu nedochází, ta nemoc je stále zaměňována s jinými nemocemi a my nemáme ani registr pacientů," řekla předsedkyně sdružení.
Problém je podle ní i to, že v ČR nejsou specialisté na léčbu po celém území. Pacienti se mohou obracet na tři centra v Praze, Brně a Olomouci, která jsou přetížená a ze vzdálenějších míst obtížně dostupná.
Zjištění nemoci se tak oddaluje, přitom správná a včasná diagnóza je klíčová, zdůraznil profesor Jan Roth z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Pokud se pacient dostane k odborníkovi včas a je správně léčen, jsme schopni mu prodloužit soběstačný a kvalitní život a předejdeme zbytečně časnému úpadku psychických i fyzických sil," řekl.
