Duševní problémy na pracovišti jsou v tuzemsku opomíjeny, vyplývá z vyjádření vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy. Představují přitom nejrychleji rostoucí důvod pro udělení invalidního důchodu v ČR a jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Pomoci by mohly preventivní programy.
Na problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na úterý, připomíná mluvčí NUDZ Jan Červenka. Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22.648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř dva miliony prostonaných dní. "Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat duševní problémy před zaměstnavatelem," uvedla Lucie Kondrátová z NUDZ.
Duševní onemocnění není jen problémem zdravotním, ale také společenským a ekonomickým. Do pracovní sféry výrazně zasahuje. Podle dřívější studie Miroslavy Janouškové a dalších odborníků z NUDZ se duševní onemocnění ročně podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba 17 procenty, mezi lety 2001 a 2011 se podíl duševních onemocnění mezi příčinami invalidních důchodů téměř zdvojnásobil.
Téma má upozornit i na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. Výzkumy potvrdily, že necelých 20 procent lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. "Například ve Velké Británií je toto číslo výrazně vyšší - 68 procent," upozornil vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler.
Preventivní programy by podle studií mohly pomoci až v 50 procentech případů, navíc jsou prospěšné i pro zaměstnavatele, protože zaměstnanci v duševní nepohodě jsou totiž méně produktivní, mají častěji problémy s koncentrací a se schopností se rozhodovat.
V NUDZ připravili dotazník, jehož cílem je zjistit, jak hodnotí podmínky na pracovišti z hlediska duševní hygieny sami zaměstnanci. "Kromě postojů a podmínek zaměstnávání lidí s duševním onemocněním nás zajímá i osobní zkušenost zaměstnanců ohledně míry pracovní zátěže a negativních faktorů na pracovišti, jako jsou stres, neadekvátní pracovní podmínky či nedostatečná komunikace a dopady těchto skutečností na jejich pracovní a osobní život," dodala Miroslava Janoušková. Dotazník bude přístupný online od úterý na webových stránkách a facebooku NUDZ.
