Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) připravili sérii on-line přednášek o duševním zdraví v době pandemie. Mají pomoci s prevencí a budou dostupné zdarma. První spustí v úterý. V pondělí to řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Dřívější odborné studie zaznamenaly, že v tuzemsku byl na jaře dvojnásobný nárůst úzkostných onemocnění a až trojnásobný nárůst depresivních onemocnění a rizika sebevražedného jednání.
NUDZ v minulých letech pro veřejnost ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze připravoval cyklus přednášek Laboratoř mysli, v němž se odborníci snažili prezentovat nejnovější poznatky z oblasti duševního zdraví.
"Letošní ročník se z pochopitelných důvodů nemohl uskutečnit, rozhodli jsme se proto vytvořit několik on-line videí věnovaných dopadům aktuální situace na oblast duševního zdraví a péči o ně," uvedla Karolína Mladá z NUDZ.
Videa budou dostupná na www.nudz.cz. První bude věnované fungování psychiatrické péče během nouzového stavu a tomu, jak v aktuální situaci pečovat o sebe a své duševní zdraví. "Omezte sledování zpráv na nutné minimum, udržujte kontakty s lidmi, které máte rádi, dbejte o svůj spánek, vyváženou stravu a fyzickou aktivitu," řekl vedoucí ambulance NUDZ Jan Hanka, který přednášku povede.
Ve čtvrtek bude možné zhlédnout video člena realizačního týmu Národního akčního plánu prevence sebevražd Alexandra Kasala. "Mezi ohrožené skupiny v ČR patří děti a mladiství, včetně dětí v ústavní výchově. Na druhém konci věkového spektra jsou sebevraždou ohroženi senioři, zejména pak muži. U této populace je silným rizikovým faktorem pociťované osamocení a izolace," uvedl Kasal. Jeho přednáška představí i nejčastější varovné signály a způsoby, jak na ně reagovat, když je lidé zpozorují u někoho ve svém okolí.
Vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler se bude přednáškou uvedenou 18. listopadu věnovat tématu Pandemie, deprese, úzkost a stres a co s tím. "V přednášce se v širším kontextu zaměříme na dopady pandemie covid-19 a souvisejících restriktivních opatření na duševní zdraví české populace. Podíváme se také, jak na tyto dopady reagoval systém péče o duševní zdraví, jaký vývoj nás v tomto ohledu čeká v nejbližší budoucnosti a co pro svoje duševní zdraví můžeme sami udělat," dodal Winkler.
