Reason Foundation, prestižní americký think-tank, publikoval tento týden klíčovou a velmi kritickou zprávu o fungování Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci WHO. Ta vede mimo jiné i celosvětový boj proti kouření. Podrobná analýza ukázala, že výsledky její činnosti nebyly a nejsou příliš pozitivní.
Problémem se ukazuje jak v konkrétním zaměření FCTC, tak i v transparentnost jejího fungování. Za hlavní potíž studie označila postoj této organizace k alternativním prostředkům na odvykání kouření. FCTC zcela odmítá princip tzv. substituce - tedy užívání nikotinu neškodnou či minimálně škodlivou cestou. Tu v současnosti představují především elektronické cigarety, v budoucnu pak i tzv. nové tabákové produkty. WHO dlouhodobě prosazuje úmysl uplatnit na e-cigarety stejnou regulaci jako na tabák. Znamená to, že doporučí jejich postupné omezování nebo úplný zákaz. Studie na konkrétních číslech ukazuje, že přílišné restrikce budou v tomto případě kontraproduktivní a ve skutečnosti pouze zabrání snižovat světovou závislost na tabáku.
Už v roce 2014 se více než 50 předních vědců z 15 zemí obrátilo na WHO, aby tato organizace přehodnotila svůj záměr zařadit e-cigarety a další nízkorizikové nikotinové výrobky do kategorie běžných cigaret. Vědci varují, že tím WHO může přijít o efektivní nástroj, jak dramaticky omezit kouření, resp. nemoci a úmrtí způsobená kouřením. Tyto názory získávají mezi odbornou veřejností čím dál větší odezvu.
FCTC brání veřejné kontrole
Nejsou to pouze plány, ale i samotné fungování této instituce, které je kritizováno. FCTC na své jednání, které proběhne v listopadu v Indii, odmítá přizvat zástupce, kteří jsou jakkoliv spojeni s tabákovým průmyslem. V mnoha zemích světa je však tento sektor ve vlastnictví státu, více než 40 % světové produkce je v rukou státních podniků. Hrozí proto kuriózní situace, kdy se suverénní zástupci signatářských zemí možná nebudou moci účastnit a hlasovat na konferenci té organizace, kterou sami spoluzakládali. Tento postup je navíc v rozporu s principy OSN, pod níž WHO spadá.
Nesmyslně přísná pravidla platí i pro akreditace novinářů, zástupců neziskových organizací, výzkumných pracovišť či například farmářů pěstujících tabák. Dokumenty, které mají sloužit jako podklad pro jednání, nejsou většinou veřejně dostupné. Ani ze samotného jednání pak není možné získat přesné informace, které by umožnily veřejnou kontrolu této organizace.
Lze očekávat, že se problém s akreditací diplomatů nakonec vyřeší. Za problematický je však označován celkový přístup FCTC k transparentnosti vlastního působení. Zcela odlišně přistupují jiné organizace spadající pod OSN k řešení jiného problému - globálnímu oteplování. Za svůj úspěch považují právě zapojení všech aktérů a kompletní transparentnost vůči médiím a odborné veřejnosti. Hlavní jednání je živě přenášeno na internetu a podklady jsou dostupné veřejnosti. Takový přístup sekretariát FCTC doposud nezvolil a zdá se, že kráčí přesně opačnou cestou.
Je zde zájem chránit veřejné zdraví?
Studie Reason Foundation poukazuje na celkově slabé výsledky FCTC v boji proti kouření. V zemích Asie, Blízkého východu a Afriky, které jsou pro tuto organizaci prioritní, roste jak počet kuřáků, tak i celková spotřeba cigaret. Ve vyspělých zemích sice podíl kuřáků klesá, tento trend ovšem nezaznamenal od vzniku FCTC žádnou viditelnou změnu.
FCTC podle studie prosazuje v boji proti kouření jednoduchou doktrínu, kterou lze nazvat "přestaň nebo zemři". To znamená, že za jedinou přijatelnou alternativu považuje ukončení kouření, jiné způsoby neuznává. Studie k tomu dodává, že tento přístup WHO může být zásadně ovlivněn zájmy velkých tabákových a farmaceutických korporací, které vidí v nových výrobcích (zejména v e-cigaretách) nevítanou konkurenci - ať už samotným cigaretám, tak případně lékům na odvykání kouření. A právě konkrétní zájmy a z nich plynoucí kritika, pod kterou se FCTC WHO ocitá, je podle autorů dokumentu hlavním důvodem, proč se konzultační a rozhodovací proces této organizace odmítá otevřít veřejné kontrole a širokému spektru odborných příspěvků.
Aby vyvrátila tuto kritiku, měla by WHO sama iniciovat nezávislé analýzy, otevřít svá jednání médiím a nezávislým pozorovatelům a celkově zvýšit svou transparentnost. Jedině tak skutečně prokáže, že své programové cíle hodlá skutečně prosazovat, uzavírá svá doporučení citovaná studie.
