Dennodenně se na nás valí "zaručené" zprávy o konečném vítězství nad rakovinou. Jenomže zpravidla jde pouze o první slibné výsledky z laboratoře, jejichž praktické využití je v nedohlednu. Přesto dnes proti nádorům zdaleka nejsme bezmocní.
Metody boje se zhoubným bujením se zdokonalují s tím, jak vědci poznávají stále více lidských genů a molekul řídících aktivitu našich buněk. Jako kdybychom lépe zaostřili. Tam, kde dříve byla v zorném poli pouze nekontrolovatelně se množící buňka, jejíž vnitřní fungování zůstávalo do značné míry neznámé, nyní můžeme sledovat biochemickou továrnu, jejíž výrobní linku se učíme rozebrat na šroubky. Šance, že objevíme "spálený motor" nebo "špatně zapojený obvod", se tudíž zvyšuje.
Pokud víme, jaký gen ke vzniku konkrétního nádoru přispívá, lze jednoduchým testem zjistit, kdo je daným typem rakoviny obzvláště ohrožený. Ví o nebezpečí předem a může tomu svůj životní styl přizpůsobit - třeba změnou jídelníčku nebo pravidelnými kontrolami. Nejznámějším příkladem jsou geny BRCA1 a BRCA2, zvyšující o desítky procent riziko rakoviny prsu. A genů usvědčených z podílu na vzniku různých nádorů postupně přibývá.
U některých léků známe přesný mechanismus jejich působení na molekulární úrovni. Vžil se pro ně termín cílená léčiva - víme, na co útočí. Vědci se nyní učí poznat také to, zda konkrétní pacient tento cíl ve svých buňkách skutečně má a zda mu tedy takový lék pomůže. Zatím tyto informace máme pouze o několika medikamentech. "Konec necíleného podávání cílené léčby teprve přijde," zdůrazňuje přednosta Onkologické kliniky 1.LF UK a VFN Luboš Petruželka.
Jak genetika pomáhá zlepšovat prevenci rakoviny?- Dá se rakovina odhalit ještě předtím, než se objeví viditelný nádor?
- Jak působí cílená léčiva?
- Funguje už léčba šitá na míru konkrétním pacientům?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete ve speciálu o rakovině v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 27. září.
