Poznatky o chrupu aligátorů, jimž opakovaně dorůstají zuby, by mohly najít uplatnění ve stomatologii. Regenerativní mechanismus možná časem bude fungovat také u lidí, naznačují američtí vědci v časopise Proceedings americké akademie věd.
Vědci podrobně prozkoumali, jaké mechanismy stojí za regeneračními schopnostmi aligátořích zubů. Experti kolem Cheng-Ming Chuonga z Jihokalifornské univerzity v Los Angeles doufají, že poznatky o obměně zubů u těchto plazů jednou umožní vyvolat růst nových zubů také u lidí. Zatím však jde jen o teoretickou možnost.
Lidem v dětství vypadávají mléčné zuby a místo nich dorůstá dospělý chrup. Ten už by měl v ideálním případě vydržet celý život, protože další nové zuby už člověku nedorostou. Zcela jinak je tomu u plazů včetně hadů, gekonů nebo aligátorů, kteří o zuby přicházejí pravidelně zhruba jednou do roka a pokaždé jim narostou nové. Plazům se tak během života obmění chrup i padesátkrát.
Američtí vědci ve své studii podrobněji prozkoumali zuby u embryí a mláďat aligátorů. Každý zub je u aligátorů jednotkou složenou ze tří částí, jimiž jsou kompletně vyvinutý zub, menší a zatím neúplný náhradní zub a dentální lišta, která je jakýmsi zárodkem budoucího zubu.
Když aligátor přijde o některý ze svých 80 zubů, doroste náhradní zub do nového zubu a z dentální lišty se stane nový náhradní zub. Od něj se zároveň oddělí vrstva tkáně, z níž se stává nová dentální lišta.
Vědci objevili na konci zubní lišty aligátorů vybouleninu. Předpokládají, že jde o nahromadění kmenových buněk. Kromě toho experti už rozpoznali molekulu, která hraje důležitou roli při regulaci obnovy zubů u plazů.
