Vědci radí
Máte astma? Možná byste měli jíst více vlákniny, ukazuje studie

Odmala slýcháme, že ovoce, zelenina a celozrnné výrobky jsou pro nás vhodnou stravou. Málokdo by ji však považoval za možnou léčbu astmatu. Výzkumy vědců na zvířatech ukázaly, že právě strava s vyšším obsahem vlákniny může blahodárně působit na plíce a odlehčit tak pacientům trpícím astmatem.

Vysoký obsah vlákniny podle švýcarských odborníků působí na bakterie v našich střevech a tím také ovlivňuje imunitní systém. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že přechod na upravené a průmyslově vyráběné potraviny může zapůsobit na vznik astmatu. Vše totiž souvisí s citlivostí dýchacích cest, které jsou kvůli nevhodné stravě snadno podrážděny, a u astmatiků to může vést k zánětu.

Vysvětlení se skrývá ve střevech a bakteriích v nich obsažených. Vědci z univerzity v Lausanne se pomocí testování na myších dobrali k zajímavému závěru. Druhy bakterií žijící ve střevech se lišily podle obsahu konzumované vlákniny. V případě ovoce a zeleniny byly nalezeny bakterie, které se přiživovaly na rozpustné vláknině ve střevech obsažené. Strava bohatá na vlákninu tedy podporovala aktivitu těchto organismů, které produkovaly více mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty například dodávají energii střevním buňkám, snižují pH, zvyšují absorpci vápníku, železa a hořčíku a příznivě působí na metabolismus glukózy a lipidů v játrech.

Více vlákniny, lepší odolnost

Právě tento druh kyselin dává signál imunitnímu systému a plíce tak činí odolnější vůči podráždění. V opačném případě, kdy strava nebyla příliš bohatá na vlákninu, docházelo k postižení zvířat astmatem, píše BBC. "V posledních desetiletích se prokazatelně zvýšil výskyt alergického astmatu v rozvinutých zemích. Spolu s tím došlo ke změnám ve stravování, které jdou ruku v ruce se sníženou konzumací vlákniny," píše se ve zprávě výzkumníků uveřejněné v magazínu Nature Medicine.

"Spojitost mezi obsahem vlákniny ve stravě a jejím dopadem na organismus jsme pozorovali také u lidí, a to srovnáním stravování v Evropě a Burkině Faso. Můžeme říci, že náš výzkum provedený na myších lze aplikovat i na nás. Princip přeměny vlákniny na mastné kyseliny s krátkým řetězcem je znám," řekl BBC jeden z autorů výzkumu Benjamin Marsland. Zatím však není známo, kolik vlákniny je třeba zkonzumovat. Je třeba ještě provést další testy.

Vlákninou proti rakovině

Pozitivní vliv vlákniny a zmíněných mastných kyselin lékaři potvrzují. Vláknina, zvláště rozpustná vláknina z ovsa a sóji, snižuje hladinu krevních tuků. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem zase působí na sliznici tlustého střeva tak, že zvyšují absorpci natria a vody, zvyšují produkci metabolické energie a prokrvení tlustého střeva. 

"Nízký příjem vlákniny ve stravě západních civilizací je svázán se vznikem civilizačních nemocí, kromě jiného se vznikem ischemické choroby srdeční a kolorektálního karcinomu. Doporučená denní dávka vlákniny 25 až 30 gramů je naplňována sotva z poloviny - podle studie amerických vědců konzumujeme 15 gramů, podle českého průzkumu 12 gramů denně," uvádí lékař Pavel Kohout, který vede Centrum výživy Thomayerovy nemocnice. Podle něj zvýšený příjem vlákniny, nejvíce v zelenině, snižuje výskyt vzniku adenomů a kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva).

Astmatických Čechů přibývá

"Astma je jedním z orgánových projevů alergie. Nicméně astma může být také nealergické, jednoznačně neprokážeme žádnou alergii u nemocného trpícího touto nemocí. Dá se dobře léčit, ale nikoli vyléčit. U pacientů s astmatem většinou doživotně musíme tlumit přehnanou reakci dýchacích cest na různé podněty. To znamená, že většina astmatiků nemusí mít vůbec žádné potíže, ale musejí být adekvátně léčeni. Základem léčby jsou inhalačně aplikované kortikoidy," tvrdí pneumoložka Martina Vašáková z Thomayerovy nemocnice.

V Česku se s astmatem léčilo za minulý rok téměř 190 tisíc lidí, což bylo oproti předchozímu roku zhruba o dva tisíce více. Otázkou však je, zda je to dáno skutečným nárůstem alergií nebo lepší diagnostikou těchto nemocí.