V horkém počasí posledních dnů v jihlavské nemocnici výrazně přibývá pacientů, kterým se ani po několika týdnech nehojí rány. Týká se to hlavně diabetiků, pacientů s bércovým vředem nebo proleženinami. Jednou z možností, jak takovým lidem v ambulanci chronických ran pomoci, je nasazení takzvané larvoterapie. Do rány se pacientovi dá až 300 larev, které v ní zhruba za čtyři dny odstraní odumřelou tkáň a pacienta tak zbaví infekce.
"Problémy s chronickými ranami má ročně přibližně 150 pacientů, v posledním týdnu však přibýval minimálně jeden denně, což je více než při běžném letním počasí," řekl chirurg Radovan Čech. Ambulance pracuje v jihlavské nemocnice osm let, pět let v ní lékaři využívají k léčbě larvy bzučivky zelené. "Larvy se v nemocnicích občas používají, ale stále to není zcela běžný způsob léčby," uvedl chirurg. Nehodí se podle něj na každou hnisavou a nehojící se ránu.
Larvy v ráně vždy spolehlivě spotřebují všechnu mrtvou tkáň, každý případ však lékař musí posoudit zvlášť. "Pokud je nekróz velké množství, nebylo by to efektivní. Vždy je nutné propojit několik metod," řekl Čech. K živým tkáním jsou larvy šetrné, proto lékaři volí tuto metodu v případě, kdy je na spodině defektu orgán nebo struktura, která by neměla být poškozena.
Červi pod obvazem
Okusování tkáně larvami podle lékaře nebolí, pacient cítí jen jemné šimrání. Čím jsou larvy větší, tím více je jejich činnost znát. Když larvy vyrostou, chtějí se z rány dostat ven. "Asi největší šok pak pro pacienta je, když jim z pod obvazu lezou červi. My potom přijdeme a vyndáme je. V tu chvíli jsou totiž najezené. Larvoterapii používáme zhruba desetkrát za rok, je to specifická léčba," dodal Čech.
Další metodou odstraňování infekce a odumřelé tkáně z rány je podtlak. Na ránu se přiloží gáza nebo pěna, uzavře se neprodyšně fólií a pomocí podtlaku se odsává. Díky moderním metodám nemusí být případný chirurgický zákrok tak agresivní.
