Přežili války a hladomory a mnozí z nich dosud bydlí v chatrčích bez topení, s několika jüany na den. Nicméně se tito staří Číňané dožívají vysokého věku, jednoho z nejvyšších na světě.
Kanton Čcheng-maj tvoří vesnice roztroušené v pomerančových hájích na tropickém ostrově Chaj-nan, nejjižnější provincii Číny. Z 560 tisíc obyvatel tu je více než 200 stoletých, což je jeden z nejvyšších podílů na světě. Nejméně tři z nich jsou dokonce "superstoletí", jak se označují osoby starší 110 let. Takových lidí je na celém světě sotva 400.
Li Aj-ču, jejíž tvář lemovaná bělostnými vlasy je zbrázděna vráskami, je jednou z nich. Můžeme-li věřit povolení k pobytu vydanému vládou, narodila se v roce 1900, jedenáct let před pádem posledního čínského císaře.
Každý den vychází ze svého malého pokojíku s betonovými zdmi, kde vrčí elektrický ventilátor, a pozoruje kachny na rodinné farmě. Když přicházejí návštěvníci, táže se své rodiny: "Kdo jsou ti lidé?"
Stejnou otázku položila i onoho dne, kdy jí úředníci přišli předat čestnou medaili za dlouhověkost. S tímto oceněním jí náleží měsíčně 500 jüanů (asi 1500 korun) a lékařská péče zdarma.
Za vše může rodina a strava
Čcheng-maj má několik společných znaků s dalšími regiony považovanými za "přístavy dlouhověkosti", a to na Kubě, na řeckých ostrovech, v Japonsku či v Kostarice. Jsou to důraz na rodinu a životní styl vyznačující se fyzickou námahou a stravou bohatou na ovoce a zeleninu.
V době, kdy Čína procházela historickými zvraty - od japonské invaze po komunistický režim, od plánovaného hospodářství po otevírání se světu - většina obyvatel Čcheng-maj pokračovala v tom, co dělala vždy, v obdělávání polí.
"Nikdy jsem nesportoval, ale těžce jsem pracoval na poli," zdůrazňuje šestaosmdesátiletý Wang Kchaj-lu, jenž žije velmi skromně se svou manželkou Wu Aj-che. Upřesňuje, že se vzali těsně po druhé světové válce, po kapitulaci Japonska před 68 lety.
Jejich domeček je jen skromně vybaven nábytkem a Wang musí pumpovat vodu ze studně, aby mohl zalít zahrádku.
Ústřední postavení zemědělství ve všedním životě je možná onen klíčový faktor, soudí Jennifer Holdawayová z americké Rady pro sociální výzkum, která se do Čcehng-maj vypravila.
"Není tu mnoho průmyslu, tropické klima je příjemné, mají tu dostatek ovoce a zeleniny a půda je zde bohatá na selen," vysvětluje.
"V takovém prostředí člověk nepotřebuje mnoho, aby se cítil dobře: jednoduché bydlení, síť proti moskytům a několik blízkých lidí kolem sebe," dodává badatelka.
Experti se shodují v tom, že oblasti dlouhověkosti ve světě se jen zřídka shodují se zónami nadbytku.
Pálenka nebo komunismus?
Místní obyvatelé však přičítají své železné zdraví spíše alkoholu. Sü Jü-che, jemuž je podle jeho povolení k pobytu sto čtyři let, prohlašuje, že si denně dává několik sklenek místní pálenky z obilí.
"Piju alkohol každý večer, ale jen trochu. Zahřívá to," tvrdí osmdesátník Šeng Še, jenž má 31 dětí a vnoučat.
Experti se shodují v tom, že na dlouhověkost má příznivý vliv aktivní společenský život. To se v Čcheng-maj potvrzuje: staří lidé se každé ráno scházejí u šálku čaje, muži hrají karty a ženy rozprávějí nebo poslouchají staré operní nahrávky.
Podle studie místního výboru Komunistické strany Číny vysvětluje dlouhověkost obyvatel Čcheng-maj jejich pracovitost a jejich zvyk brzy chodit na lože a časně ráno vstávat.
Investoři doufají, že do Čcheng-maj přilákají důchodce z celé Číny. Mezi bloky zcela nových domů roztroušených v kantonu nese jedna rezidence hrdé označení "Centrum dlouhověkosti".
Li Aj-ču se svými 113 lety rozhodně tajemství dlouhého života neskrývá. "Podle ní je to tím, že jí hodně arašídového oleje," říká její pravnučka.
