Parkinsonova nemoc postihuje na celém světě nejméně sedm milionů lidí, jenom v Česku je v péči lékařů přes patnáct tisíc pacientů. Počet nemocných, kteří o své diagnóze zatím nevědí, ale může být mnohem větší. Vědci navíc odhadují, že do dvaceti let se u národů s největší populací vyšplhá až na devět milionů. Výsledky nejnovější studie ukazují, že se riziko rozvoje nebezpečného onemocnění několikrát zvyšuje v případě deprese.
Ztráta schopnosti ovládat svůj pohyb, svalové napětí, šouravá chůze v předklonu, pády, obtížná artikulace, tak se postupem času projevuje neurodegenerativní onemocnění, na nějž neexistuje lék. Nejčastěji se Parkinsonova nemoc objevuje u jedinců po padesátém a šedesátém roce života, výjimkou však nejsou ani mladší pacienti. Tchajwanští vědci z Taipei Veterans General Hospital nyní na stránkách časopisu Neurologie přišli se zajímavým zjištěním, že čtrnácti lidem z tisíce trpících depresí lékaři během deseti let výzkumu diagnostikovali Parkinsonovu nemoc. Oproti tomu u ostatních pacientů se choroba objevila pouze v pěti případech z tisíce, píše deník Telegraph.
Výsledky desetiletého sledování více než 4600 nemocných a 18 tisíc zdravých jedinců by mohly znamenat dvě věci. Psychické onemocnění buď zvyšuje riziko vyvinutí Parkinsonovy choroby, nebo se alespoň objevuje v jejím velmi raném stadiu. Nabízí se také teorie, že by antidepresiva případně mohla zvyšovat pravděpodobnost výskytu tohoto neurodegenerativního onemocnění, které hned po Alzheimerově chorobě sužuje nejvíce pacientů. V potaz vzali vědci samozřejmě také věk, který riziko rovněž zvyšuje.
Příznak, nebo příčina?
Úzkost a deprese jsou u Parkinsonovy nemoci velmi častým příznakem, ovšem možnost, že by byla také jedním z jejích spouštěčů, se stále zkoumá. "Deprese je v mnoha studiích spojována s chorobami, jako je rakovina a mrtvice. My naznačujeme, že může představovat také nezávislý rizikový faktor pro vývoj Parkinsonovy nemoci," řekl autor tchaiwanské studie Albert Yang.
Lékaři vědí, že se na vzniku Parkinsonovy nemoci podílí řada mechanismů, které vedou k zániku nervových buněk produkujících dopamin (neuropřenašeč), a důkazy z klinických studií ukazují, že u pacientů s depresí se v mozkomíšním moku nachází menší množství kyseliny homovanilové, což je hlavní metabolit dopaminu v centrální nervové soustavě.
"U pacientů s Parkinsonovou chorobou se velmi často vyskytují psychická onemocnění, ať už jako důsledek vlastního úbytku nervových buněk, či jako reakce na léčbu a samozřejmě i jako reakce na vlastní diagnózu. Nejčastěji jde o depresi, úzkostné stavy nebo poruchy spánku," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ neuroložka Jana Amlerová z Fakultní nemocnice Motol, která zejména starším pacientům doporučuje spolky, kde by mohli pozitivně zapůsobit na jejich psychiku.
Potřebnost dalších studií
Už v roce 2007 přišli podle Americké neurologické akademie lékaři z Harvardovy univerzity s odhalením, že deprese skutečně může v některých případech předcházet vzniku choroby. Srovnáním dat více než tisíce pacientů s Parkinsonovou nemocí a 6600 zdravých jedinců došli vědci k závěru, že se choroba vyskytovala dvakrát častěji u lidí užívajících antidepresiva. "Naše zjištění by však neměla být brána za důkaz toho, že antidepresiva způsobují Parkinsonovu nemoc," upozornil autor studie Miguel Hernan. S rezervou by měla být přijata i data asijských vědců. Nelze říci, že pacient s depresemi bude jednou trpět nebezpečnou chorobou.
