Abyste předešli infarktu a mrtvici, stačí si denně pět až deset minut zaběhat, radí lékaři. Stejný účinek má údajně i jednorázové půlhodinové proběhnutí jednou týdně. Nezáleží přitom na rychlosti, jakou běžíte.
Lékaři z American College of Cardiology zjistili, že se u běžců snižuje riziko kardiovaskulárních chorob dokonce o 45 procent. "Naše studie prokázala, že stačí běhat opravdu chvilku, aby se kýžený efekt dostavil. I uběhnutí kratší vzdálenosti než deset kilometrů a za čas kratší než hodina týdně stačí ke snížení rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby," uvedl podle serveru NBC News lékař Carl Lavie.
O tom, že pohyb svědčí zdraví, víme už dlouho, ale doposud se udávala minimální doba aktivity 75 minut týdně. Nový výzkum se však zaměřil na více než 55 tisíc dospělých lidí, které sledoval po dobu patnácti let. Na začátku neměl nikdo ze sledovaných účastníků rakovinu, infarkt myokardu, ani náhlou cévní mozkovou příhodu. Na konci výzkumu už hlášení obsahovalo přes 3400 případů úmrtí, přičemž více než 1200 z nich bylo právě z důvodu mrtvice nebo infarktu.
Ukázalo se, že jedinci, kteří alespoň minimálně běhali, byli v menším ohrožení těchto chorob. S tím však příliš nesouhlasí doktor Gregg Fonarow z David Geffen School of Medicine v Kalifornii: "Toto pozorování ještě nedokazuje, že běh v takto nízké míře činí naše srdce zdravějším." Sám však přiznává, že aktivita je i v menší míře obecně zdraví prospěšná.
Nezapomínat na jídlo"Stačí minimální aktivita, abychom změnili návyky našeho těla. Nemusíme být hnedka maratonci, aby se to odrazilo na našem zdraví. Z hibernace nás může vytrhnout už malá dávka cvičení," dodává lékařka Vonda Wrightová z University of Pittsburgh.
"Jsme geneticky naprogramováni k pohybu - naši předci museli lovit, sbírat plody a pokořit dlouhé vzdálenosti, než našli potravu. Pokud bychom jen posedávali, naše tělo by si myslelo, že se chystáme na zimu a začalo by se přepínat do úsporného režimu," pokračuje Wrightová.
Na potřebu fyzické aktivity upozornil loni na Mezinárodním kongresu o výživě ve Španělsku i odborník na sportovní medicínu Steven Blair z univerzity v Jižní Karolíně: "Alespoň 75 minut pohybu týdně je prospěšných, cítíme se lépe a máme více energie. Ve vyspělých státech má většina lidí sedavé zaměstnání, v USA je 25-35 procent dospělých neaktivních, což vede k vyšší úmrtnosti," prohlásil tehdy.
Nutriční terapeuti však tak benevolentní nejsou. Záleží podle nich na intenzitě a časové délce cvičení, ale obecně doporučují pokud možno každý den 60 minut pohybu (nebo každý druhý den 90 minut). Nesmíme však zapomínat také na kombinaci s vhodnou stravou. Na toto téma vzniklo již několik studií a každá udává jinou minimální dobu, po kterou bychom měli denně cvičit. Závěr je však jasný - jakýkoli pohyb je prospěšný a naopak.