S nástupem léta se opět objevují případy otrav po konzumaci hub. Například na Benešovsku se v minulých dnech otrávil muž se svou partnerkou poté, co údajně snědli bedly. Zeptali jsme se lékaře Josefa Hanuše z interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na několik rad, čeho se při sběru hub vyvarovat.
Kolik lidí se ročně otráví houbami?
Přesné údaje nejsou k dispozici, protože nepodléhají povinnému hlášení a mohou též uniknout diagnóze. Setkáváme se jednak s otravami pravými, způsobenými toxiny jedovatých hub, a dále s otravami nepravými, které vznikají nevhodnou úpravou, skladováním či jinými druhotnými změnami nejedovatých hub. Většina otrav houbami jsou naštěstí příběhy se šťastným koncem.
Jak se taková otrava nejlépe pozná?
Příznaky mohou být značně pestré. Variabilní je i jejich tíže z hlediska ohrožení zdraví či života pacienta. Do hry totiž vstupují jednak faktory na straně hub - druh a obsah toxinů, způsob jejich skladování a kuchyňská úprava atd., jednak se uplatňují faktory na straně pacienta (např. celková kondice, funkční stav jater, ledvin, včasnost diagnózy a zvolený léčebný postup).
Ale nějaké příznaky musí být nejčastější...
Dominujícími příznaky u většiny intoxikací jsou obtíže ze strany zažívacího traktu - bolesti břicha, nevolnost a zvracení, průjem - objevující se s různou prodlevou od požití hub. Mohou se ale vyskytnout i poruchy vědomí, halucinace, změny srdeční frekvence a tlaku, pocení či slinění. Zejména otravy muchomůrkou tygrovanou, kterých jsou letos evidovány již desítky, bývají svými projevy až bizarní - setkali jsme se například s pacientem, který se při intoxikaci zmíněnou houbou sebepoškodil opakovanými údery hlavou do nábytku či podlahy, přičemž si dokonce, kromě několika tržných ran i vyrazil zub.
Co je na intoxikaci houbami nejnebezpečnější?
Záludný může být dvoufázový průběh otravy, typický pro naši nejnebezpečnější houbu muchomůrku zelenou, kdy po prvních obtížích přichází přechodné jedno- až dvoudenní zlepšení, po kterém ale může dojít k rychlému rozvoji selhávání životně důležitých orgánů, zejména jater a ledvin. Pokud pacient ve fázi prvních obtíží nevyhledá lékařskou pomoc a uchlácholí se tímto zlepšením, dostává se pak do nemocnice v závažném stavu a ohrožen na životě.
Jak postupujete, když přijde pacient s podezřením na otravu houbami?
Optimální situace z hlediska lékaře nastává v případě, kdy pacient přichází ihned po vzniku obtíží a přináší s sebou zbytky plodnic nasbíraných hub či zbytek požitého pokrmu nebo vzorek zvratků, a je doprovázen všemi osobami, které inkriminovaný pokrm jedli s ním. Získaný biologický materiál i klinické údaje jsou pak analyzovány ve spolupráci s mykologem. Přesná identifikace původce otravy pak umožňuje využít specifická léčebná opatření.
Češi jsou národem houbařů. Co byste jim poradil, aby předešli problémům spojeným s konzumací hub?
Doporučil bych dodržovat šestero hlavních zásad:
• konzumujte jen houby, které bezpečně znáte
• v případě nejistoty využijte služeb některé mykologické poradny
• nekombinujte konzumaci hub s požitím alkoholu
• uchovejte si vzorek z nasbíraných hub či připraveného pokrmu
• při objevení obtíží neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc
• myslete na všechny, kteří se mohli potenciálně otrávit s vámi
|
Nejčastější mýty o houbách |
|
1. Jedovaté houby nejsou červivé nebo okousané od plžů. Plži a hmyz mají značně odlišný metabolismus než lidé a toxiny škodící člověku mohou pro ně být neškodné. Zdroj: Česká mykologická společnost |
