Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z lokality Ahníkov na Mostecku starý přibližně 20 milionů let. Krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil Zděněk Dvořák v roce 1995.
Od roku 2023 pak krunýř zkoumali paleontologové. Informoval o tom Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Druh této želvy získal jméno podle želvy z filmu Nekonečný příběh.
Želví krunýř náleží příbuznému druhu dnes žijící želvy mohutné. Želva mohutná je čtvrtá největší želva na světě a zároveň největší asijská želva. Doposud neznámý druh byl pojmenován Manouria morla, na počest obří želvy z románu Nekonečný příběh Michaela Endeho, která je známá též jako Morlor díky českému dabingu stejnojmenného filmu.
V současnosti žijící želva mohutná či její příbuzná želva dlaždicová téměř nemá známé zkamenělé předky. "Nečekali jsme, že tyto želvy budou mít příbuzné v Evropě, natož v Česku. Výzkum ukazuje, že želvy blízké rodu Manouria se pravděpodobně vyvinuly v Evropě a až poté se rozšířily do Asie, kde přežívají do dnešních dnů," uvedl Chroust.
Tyhle želvy si pochutnávaly na houbách
Zjištění mění představy o evoluci těchto želv. Oproti jiným suchozemským želvám jedí hlívovité houby a rády tráví čas blízko vody. "V Evropě tyto velké suchozemské želvy vyhynuly z důvodu klimatických změn, pravděpodobně kvůli ochlazení na konci miocénu," dodal.
Krunýř želvy nalezli vědci v lokalitě, která podle nich velice připomíná takzvané Bažiny smutku ze zmíněného filmu. "Námi popsaná želva pochází z prastaré skupiny suchozemských želv. Zároveň je nejstarším popsaným druhem tohoto rodu. Ta podobnost rekonstrukce lokality Ahníkov s Bažinami smutku je nezaměnitelná a při výběru jména jsme nemohli volit jinak," řekl Chroust.
