Letokruhy staletých pistácií v Negevské poušti v Izraeli zkoumají odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Navázali spolupráci s kolegy z Tel Avivu a Haify, kteří chtějí využít jejich zkušenosti s dendrochronologií, tedy metodou datování podle letokruhů dřeva, a takzvanou archeologií stromů.
Dřeviny rostoucí v extrémních podmínkách mohou skrývat cenné informace o suchu a klimatu, informovala univerzita. Výzkumníci se zajímají o druh Pistacia atlantica, tedy řečík atlantický, strom příbuzný řečíku pistáciovému, jehož jádra - pistácie - jsou oblíbenou potravinou. Řečík atlantický je dobře adaptovaný na extrémní podmínky Negevské pouště. Roste především ve vyschlých řečištích, kde se voda objeví jen po deštích.
"Tyto stromy mohou být staré několik set let, což otevírá možnost paleoklimatické studie založené na dendrochronologii. Cílem je zjistit výskyt extrémního sucha v minulosti, četnost těchto epizod a porovnat je se současnými klimatickými podmínkami. Součástí výzkumu je také určení stáří těchto stromů," uvedla Irena Sochová z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.
Pistácie měří brněnští vědci poprvé
Odborníci nejprve prozkoumali materiál zaslaný z Izraele. Ukázalo se, že vnitřní část dřeva je často prohnilá a chybí v ní celé úseky letokruhů. Dalším problémem jsou úzké a špatně čitelné letokruhy v mladší části dřeva, což komplikuje přesné měření. "Poprvé v životě jsme měřili letokruhy pistácií a poprvé jsme z nich také odebírali vzorky. Je to pro nás úplně nová zkušenost," řekla výzkumnice.
Při terénní práci zatím brněnští odborníci v Negevské poušti úspěšně odebrali jeden vzorek. Další odběry se nepodařily kvůli technickým komplikacím. Jeden vrták se zlomil, druhý poškodil při práci s pryskyřičným dřevem.
"Tvrdost dřeva byla srovnatelná s dubem, takže vrtání samo o sobě nebylo problémem. Zásadní komplikací byla pryskyřice, která vrták velmi rychle zalepila,“ popsala Sochová. Pryskyřice z řečíku atlantického se zpracovává pro medicínské či kosmetické účely a také jako kadidlo.
Pro srovnání a získání referenčních dat odebral tým také vzorky ze severu Izraele, konkrétně v Birijském lese, kde stromy rostou v příznivějších podmínkách a netrpí tak extrémním suchem. Získali 12 vzorků, které prozkoumali v laboratoři. Do Izraele se chtějí vrátit a odebrat další materiál.
