První nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska popsal mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd.
Objev má podle vědců zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.
Fosilie staré přibližně 12 milionů let, nalezené u obce Zwierzyniec, zahrnují podle ústavu unikátní neúplnou lebku identifikovanou jako druh Trionyx cf. vindobonensis. Dosud se přitom předpokládalo, že v této části Evropy dominoval jiný rod, známý především z českých nálezů.
"Pracovali jsme s modelem, podle kterého byla Evropa v miocénu biogeograficky rozdělena na jižní a západní část, kde se měl vyskytovat rod Trionyx, zatímco střední a východní Evropu měl obývat rod Rafetus. Rafetus bohemicus je dobře známý druh popsaný právě z Česka, konkrétně z lokality Břešťany u Bíliny. Nový nález z Polska však tuto teorii vyvrací," uvedl Chroust.
Želví boj o území
Přítomnost rodu Trionyx v této lokalitě střední Evropy naznačuje překrývání hranic výskytu obou linií a jejich vzájemnou konkurenci. Podle vědců pravděpodobně Trionyx postupně vytlačoval linii Rafetus směrem na východ, kde tito živočichové přežívají v Asii dodnes.
Objev patří k nejsevernějším známým výskytům kožnatkovitých želv a podle vědců dokládá, že i po skončení jedné z nejteplejších fází třetihor, tzv. miocenního klimatického optima, panovaly ve střední Evropě podmínky vhodné pro tropickou faunu.
Miocén je geologické období třetihor, které trvalo v období před přibližně 23 miliony až 5,3 miliony let. Za miocénu se výrazně rozvíjela savčí fauna - objevovaly se moderní skupiny savců, včetně primátů, koní, velkých kočkovitých šelem či velbloudovitých. Klima bylo teplejší než dnes a postupně se formovaly moderní ekosystémy.
