Nové drony, chytré pasti a laserové mapování terénu. To vše má pomoci zpřesnit boj s komáry v Litovelském Pomoraví, které patří k nejpostiženějším oblastem v Česku. Vědci z olomoucké univerzity v projektu Mosprema rozšíří síť senzorů a nasadí moderní technologie, díky nimž bude možné zasáhnout cíleně a s minimálním dopadem na okolní přírodu.
Modernější monitoring i cílenější zásahy
Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci chtějí do konce příštího roku výrazně zpřesnit systém, který chrání obyvatele Litovelského Pomoraví před komářími kalamitami. Do monitoringu nasadí nové senzory, drony, digitální modelování krajiny i speciální zařízení pro cílenou aplikaci biologických přípravků. Obce díky tomu mají získat rychlejší varování a možnost zasáhnout jen v nejrizikovějších místech s minimálním dopadem na okolní přírodu, sdělili zástupci univerzity.
"Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky. Vedle stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník. Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních," uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky olomoucké přírodovědecké fakulty.
Povodně změnily krajinu, území bylo třeba znovu zmapovat
Projekt s názvem Mosprema navazuje na monitorovací systém vybudovaný v oblasti v minulých letech. Jeho součástí je síť čidel, detailní mapování území a informační systém sledující vývoj vodních ploch a líhnišť komárů. Na základě získaných dat samosprávy rozhodují, zda je nutné použít biologický postřik zaměřený na larvy komárů. Podobu krajiny v Litovelském Pomoraví ale výrazně změnily povodně z let 2023 a 2024. Území proto odborníci znovu zmapovali pomocí laserového skenování. Data poslouží k aktualizaci digitálního modelu terénu a přesnějšímu určení míst, kde hrozí přemnožení komárů. Systém má být zároveň rozšířen o deset nových senzorů.
Součástí projektu budou také speciální pasti určené k monitoringu dospělých komárů. Některé z nich budou vybaveny senzory pro automatické sčítání jedinců. Data mají pomoci vyhodnocovat účinnost zásahů, rychlost nástupu kalamit i případné šíření invazních druhů komárů v chráněné krajinné oblasti.
Litovelské Pomoraví patří kvůli blízkosti řeky Moravy a rozsáhlým mokřadům k oblastem s vysokým výskytem komárů. Pokud počasí vytvoří vhodné podmínky pro vývoj larev, obyvatelé okolních měst a obcí čelí podle odborníků i několik týdnů trvajícím kalamitám. Riziko jejich vzniku je přitom kvůli proměnlivému počasí stále obtížnější předpovídat.
