Svět přichází o volně žijící živočichy. Za posledních 52 let se sledované populace obratlovců zmenšily v průměru téměř o tři čtvrtiny, v Latinské Americe a Karibiku dokonce o 95 procent. Nová zpráva WWF varuje, že bez zásadních změn v hospodaření s přírodními zdroji se úbytek biologické rozmanitosti nepodaří zastavit.
Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report), kterou dnes v Praze představili novinářům zástupci Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Nejvíce populací volně žijících obratlovců ubylo ve sledovaném období v Latinské Americe a Karibiku, a to o 95 procent, dále pak v Africe, o 80 procent. V Evropě a Střední Asii ubylo zhruba 23 procent populací těchto živočichů. Výsledky vychází z údajů o změnách u 35.803 sledovaných populací 5790 druhů obratlovců.
Podle ředitelky WWF Česko Lenky Fryčové je významnou příčinou ztráty přirozeného prostředí živočichů velká světová produkce potravin a plýtvání jídlem. Negativní vliv mají i fosilní paliva, která vyprodukují přibližně tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů, a neefektivní financování obnovy přírody. "V roce 2023 šlo například 7,3 bilionu amerických dolarů (v přepočtu 159,27 bilionu korun) do činností, které přírodu poškozují, ale pouze 220 miliard dolarů (v přepočtu 4,8 bilionu korun) na její ochranu a obnovu," sdělila Fryčová.
Zástupce ředitelky WWF Česko Jan Freidinger uvedl, že v Česku nejvíce ubývá život v zemědělské krajině a ve vodě. Od roku 1982 podle něj v zemi ubylo 42 procent ptáků zemědělské krajiny, 61 procent druhů ryb je ohroženo a 19 druhů denních motýlů vyhynulo.
"Letos bylo v Česku nejsušší jaro nejméně od roku 1961. Máme krajinu, která neudrží vodu, odvodněno je přes milion hektarů půdy. Stát na boj se suchem vydává ročně přibližně 26,8 miliardy korun, na obnovu přirozených vodních prvků jde průměrně ale jen 1,8 miliardy," řekl Freidinger.
Celosvětově ale polovina sledovaných populací obratlovců zůstává stabilní nebo naopak roste. Patří mezi ně například karety obrovské, tuňáci, tygři nebo sloni afričtí. Podle Fryčové tyto příklady ukazují, že ochrana přírody může přinášet měřitelné výsledky. Samotná ochrana jednotlivých druhů a obnova míst k jejich životu ale podle zprávy k zastavení celkového úbytku biodiverzity stačit nebude, ten je možné zvrátit pouze systémovými změnami.
Living Planet Report je publikace WWF, která vychází jednou za dva roky. Klíčovým podkladem je pro ni Living Planet Index, který zpracovává Zoologická společnost v Londýně.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) je největší environmentální organizace na světě, která v současnosti působí ve více než 100 zemích světa. Věnuje se ochraně ohrožených druhů a přírodních stanovišť, snaží se o prosazování systémových změn v oblasti klimatu a udržitelného hospodaření. Její česká kancelář byla založena v loňském roce.
