Méně chemie, více přirozených predátorů a zdravější sazenice. Výzkum Mendelovy univerzity ukázal, že kvetoucí pásy v meziřadí efektivně chrání mladé borovice před škůdci a představují funkční krok k udržitelnějšímu školkařství.
Kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců a zvyšují vitalitu mladých borovic, ukázala studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výsledky přinášejí podklad pro udržitelnější školkařskou produkci s menší závislostí na syntetických pesticidech, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.
Ve školkách s hustou výsadbou a nízkou druhovou rozmanitostí se daří škůdcům. Tradiční odpovědí bývá chemická ochrana. Tým z lesnické a dřevařské fakulty zkoumal, zda lze část ochranné funkce podpořit přírodě bližším způsobem, tedy kvetoucími pásy v meziřadí.
"Zajímalo nás nejen to, jestli zvýší početnost přirozených nepřátel škůdců, ale také jestli se tento efekt projeví na samotných stromcích," řekla autorka studie Martina Bernatová.
V komerční školce ve Smržicích na Prostějovsku vědci porovnávali řádky mladých borovic černých, u nichž byly v meziřadí vytrvalé kvetoucí pásy, s kontrolními řádky obklopenými pravidelně sečenou trávou. Sledovali společenstva členovců v meziřadí i v korunách stromků a hodnotili vitalitu borovic pomocí fyziologických ukazatelů.
Kvetoucí pásy výrazně podporovaly přirozené nepřátele škůdců, zejména pavouky. Jejich početnost byla vyšší nejen přímo v pásech, ale také v korunách přilehlých borovic. Zároveň bylo v korunách méně herbivorů, tedy býložravých členovců. Pokles se týkal zejména savých škůdců.
"Naše data naznačují, že ve sledovaném systému fungovaly kvetoucí pásy selektivně. Predátoři, zejména pavouci, byli schopni využívat jak bylinné patro, tak koruny borovic, zatímco většina herbivorů zůstávala vázána na svůj hostitelský biotop," uvedl spoluautor studie Radek Michalko.
Borovice u kvetoucích pásů měly vyšší obsah chlorofylu, vyšší účinnost fotosyntetických procesů, nižší známky fyziologického stresu, větší biomasu jehlic a nižší procento poškození jehlic. „Za podstatné považuji to, že se neukázal jen obecný nárůst biodiverzity v meziřadí, ale že výsledky naznačují i konkrétní praktický přínos pro zdravotní stav stromků. To je důležité, protože školkařská produkce potřebuje opatření, která jsou ekologicky smysluplná, ale zároveň provozně využitelná," doplnila Bernatová.
Zdroj: British Ecological Society, https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1365-2664.70538
