Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity zásadně změnili pohled na virus klíšťové encefalitidy. Nový výzkum publikovaný v časopise Science Advances ukazuje, že povrchový obal viru není dokonale uspořádaný, jak se dosud předpokládalo. Odhalená slabá místa, kde proteinový obal chybí, poskytují unikátní prostor pro napadení imunitním systémem, což může být klíčové pro budoucí vývoj účinnějších vakcín i léčiv.
Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy dokonale uspořádaný, jak dosud vědci předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv či vakcín. Studii publikoval časopis Science Advances a dnes o ní informovala mluvčí institutu Halina Jílková.
Díky novým poznatkům o skládání flavivirů a dozrávání do infekční podoby mohou vědci lépe pochopit, jak imunitní systém rozpoznává virové částice, a přispět tak k budoucímu vývoji antivirotik nebo vakcín. Objev zároveň naznačuje, že stejné principy platí pro celou skupinu flavivirů, kam kromě původce klíšťové encefalitidy patří také viry horeček dengue a Zika nebo žluté zimnice.
Pomocí kryoelektronové mikroskopie a elektronové tomografie vědci pozorovali tisíce virových částic klíšťové encefalitidy. Zjistili, že mnoho z nich se od ideálního modelu výrazně odchyluje.
"V učebnicích bývají flaviviry zobrazovány jako dokonale symetrické částice. Naše data ale ukazují, že řada nezralých i zralých virových částic obsahuje odhalená místa, kde chybí část proteinového obalu. Právě tyto nedokonalosti nám pomohly lépe pochopit, jak se viry sestavují a zrají," uvedl Tibor Füzik z CEITEC.
Uspořádání povrchových proteinů na okrajích odkrytých míst ukazuje, že se virový obal nezralé částice skládá krok za krokem z jednotlivých proteinů. Přeměna do zralé struktury postupuje z jednoho místa, na jehož okraje se přidávají další stavební jednotky.
Pokud část viru není zcela pokryta, otevírá to prostor pro molekuly, které imunitní systém využívá k rozpoznání a zneškodnění virů. Nový objev tak pomáhá vysvětlit, proč mohou některé protilátky virus účinně neutralizovat, přestože jejich cílová místa byla dosud považována za nepřístupná.
"Domníváme se, že podobná pravidla skládání a zrání mohou platit i pro další flaviviry, jako jsou viry dengue, Zika nebo žlutá zimnice, které každoročně způsobují miliony infekcí po celém světě," doplnil vedoucí výzkumné skupiny Pavel Plevka. Na výzkumu se podílely vědecké týmy z Univerzity v Helsinkách a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Každý rok v Česku lékaři evidují několik stovek nakažených klíšťovou encefalitidou. Loni jich bylo 703 a letos za prvních pět měsíců 43, přičemž nejvíce případů je v létě a na podzim, kdy lidé více míří do přírody. Závažnost onemocnění zvyšuje skutečnost, že u klíšťové encefalitidy neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou nemocným poskytnout pouze podpůrnou péči a léčbu zaměřenou na zmírnění příznaků. O to důležitější roli proto hraje prevence, zejména očkování.
