Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15.000 let, tedy z konce podle poslední doby ledové. Nález podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění sloužící jako nepřímý doklad dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že figurativní jeskynní umění nebylo výsadou jen západní Evropy. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Lucie Peřinová ze Střediska společných činností Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Paleolithic Archaeology.
Mezinárodní tým archeologů vedený vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nalezl blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně z pozdního magdalénienu, tedy z doby přibližně před 15.000 až 14.000 lety. Tým navázal na archeologický výzkum lokality zahrnující revizi starších archeologických zásahů. Z těch pochází i rytý vápencový blok. Analýzy potvrdily, že kámen je z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a rytiny vznikly kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu.
Morava jako součást pravěké Evropy
Nález podle vědců ukazuje, že magdalénské skupiny na Moravě byly součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové jak z hlediska obživy, tak symboliky.
"Nejde o běžný přenosný předmět, ale o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil," uvedl jeden z hlavních autorů studie Petr Škrdla.
Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně místy překryté soustavou dalších linií. Takové zacházení s obrazem, tedy dodatečné narušení či „překreslení“, je podle vědců známý z magdalénského umění západní Evropy a interpretuje se jako součást symbolického nebo rituálního jednání.
"Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu," doplnil Škrdla.
V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200.000 lidí ročně. V jedné z nich, v Kateřinské jeskyni, se nachází i nejstarší kresba v České republice. Vědci datovali její stáří na 7000 let. Je v Hlavním dómu jeskyně. Jedná se o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné.
