Japonský technologický gigant Sony si letos připomene 80 let od svého založení. Firma, která začínala jako malá poválečná dílna na opravy elektroniky, se během desetiletí proměnila v jednoho z největších světových hráčů v oblasti spotřební elektroniky, videoher, hudby i filmu. Za její historií stojí průlomové produkty jako Walkman nebo PlayStation, ale i několik výrazných neúspěchů. Výročí tak připomíná příběh značky, která výrazně ovlivnila způsob, jakým lidé poslouchají hudbu, sledují filmy i hrají hry.
Od poválečné dílny ke globální značce
Společnost, založená krátce po druhé světové válce, měla vždy pověst inovátora, byť někdy prošlapávala i slepé vývojové cesty. Z laboratoří Sony vzešly například obrazovky sytému Trinitron (1968), dlouhá léta špička ve světě televizní techniky, nebo osobní přehrávač Walkman (1979). Spolu s nizozemským Phillipsem se společnost na přelomu 70. a 80. let podílela také na vývoji kompaktního disku, v roce 1994 pak konzole PlayStation znamenala převrat na trhu počítačových her.
První produkty a hledání směru
Ve svých počátcích přitom byla společnost, založená inženýrem Masaruem Ibukou a fyzikem Akiem Moritou, jen jednou z mnoha dílniček, zabývajících se v Tokiu a okolí opravami domácích spotřebičů. Firma se původně jmenovala Tokyo Tsushin Kogyo (Tokyo Telecommunications Engineering Corporation) a postupem času zaměstnávala 20 lidí. Její první vlastní produkty, elektrický hrnec na vaření rýže a ohřívací dečka, ale ještě žádnou "díru do světa" neudělaly.
Brzy se ale společnost začala rozrůstat, její zakladatelé totiž vycítili příležitost, kterou nabízela pomalu se rodící oblast domácí elektroniky. Už v roce 1950 tak přišel první kotoučový magnetofon a o čtyři roky později firma získala licenci na výrobu tranzistorů, vynalezených v USA. V květnu 1954 byl na trh uveden první japonský tranzistor a v následujícím roce také první tranzistorové rádio, nazvané TR-55, na přelomu 50. a 60. let se pak objevil i první přenosný televizor.
Černobílý přístroj už nesl na typickém místě pod obrazovkou jméno Sony, které tokijská firma přijala v roce 1958. Název vznikl spojením latinského "sonus", které je kořenem anglických slov "sound" (zvuk) či "sonic" (zvukový), a slovního spojení "sonny boy", které se v Japonsku té doby používalo pro označení mladého a svobodomyslného člověka s průkopnickým duchem. Navíc znělo dobře uším zákazníků v Americe, kde se firma už na začátku 60. let založila svou pobočku.
Inovace i slepé uličky
Sony si během své osmdesátileté historie vždy zakládala na vývoji a zavádění inovací. "Sony se stalo cadillakem v elektronice," říkal Akio Morita, který jako konstruktér sám stál za řadou z novinek. Až fanatická snaha o dokonalost ale někdy vedla k obchodnímu neúspěchu. Příkladem může být videosystém Betamax, představený v polovině 70. let, který kvůli licenční politice prohrál souboj s konkurenční VHS - přestože výrobek Sony nabízel vyšší kvalitu obrazu.
Podobně Sony dopadla v novém století v případě paměťových karet. Koncem 90. let se představila řada druhů a tokijský výrobce prosazoval svůj Memory Stick, všeobecně přijatým standardem se ale stal formát SD Card, který dnes využívají i zařízení od Sony. Naopak "souboj" o vysokokapacitní verzi obrazového disku DVD vyhrál Blu-ray, vyvinutý Sony ve spolupráci s Philipsem, zatímco konkurenční HD DVD od Toshiby v roce 2008 skončil.
Hollywood, hudba a herní impérium
Japonský gigant se nezaměřuje jen na výrobu elektroniky, ale patří i k významným hráčům na poli zábavy. Koncem 80. let firma získala filmová studia Columbia Pictures (nyní Sony Pictures), už o dvě dekády dříve vstoupila do hudebního byznysu, kde nyní působí společnost Sony Music (navazuje na americkou CBS a německou BMG). Do skupiny patří i Sony/ATV Music Publishing, mimo jiné vlastník práv na skladby Beatles a Michaela Jacksona.
Samostatnou kapitolou je pak herní divize Sony, která těží z obrovského úspěchu herní konzole PlayStation. Nejprodávanější herní konzolí všech dob se stala PlayStation 2, které se prodalo na 160 milionů kusů. Zatím stále aktuální PlayStation 5 se začala prodávat v listopadu 2020 a hranici deseti milionů prodaných kusů dosáhla zhruba za osm měsíců, celkové prodeje překonaly 92 milionů.
Silná čísla díky hudbě
Firma Sony zvýšila provozní zisk ve třetím finančním čtvrtletí, od loňského října do prosince, meziročně o 22 procent na 515 miliard jenů (68 miliard Kč). Společnost zvýšila celoroční prognózu provozního zisku o osm procent na 1,54 bilionu jenů. Zdůvodnila to výsledky svého hudebního byznysu.
