Z konstruktérského pohledu jediné správné místo pro pohonnou jednotku se nachází před zadní nápravou, tedy uvnitř rozvoru.
Ne náhodou používají tuto koncepci všechna „opravdová“ závodní auta včetně monopostů formule 1. Soustředění hmotnosti hnacího agregátu v blízkosti geometrického středu vozu znamená menší setrvačnost, rychlejší odezvu na pokyny řízení a lepší vyvážení auta při průjezdu zatáčkou. Na zadní nápravu připadá mírně nadpoloviční většina hmotnosti vozu, což je ideální z hlediska vyvážení (neutrální až mírně přetáčivé) i trakce (váha motoru pomáhá tlačit zadní kola k povrchu vozovky).
ČTĚTE TAKÉ: Motor vpředu
K nevýhodám patří rychlá ztráta stability při překročení meze přilnavosti – zvládnout smyk je mnohem těžší než u aut s motorem vpředu. A samozřejmě také prostorová náročnost, vždyť motor sedí tam, kde u „obyčejných“ aut bývají zadní sedadla. Rodinný sedan s motorem uprostřed tedy jen tak nepotkáte. Tato koncepce se používá výhradně u sportovních a závodních aut, kde jsou jízdní vlastnosti důležitější než počet sedadel.
ČTĚTE TAKÉ: Motor vzadu
Sportovní a sportovní vozy s motorem uprostřed mívají většinou pohon zadních kol, nicméně s rozvojem moderních systémů pohonu 4x4 přibývají v této kategorii i čtyřkolky, zejména v rámci skupiny Volkswagen (Lamborghini Gallardo a Murciélago, Audi R8, Bugatti Veyron).
TESTOVÁNO REDAKTORY TÝDEN.CZ: Audi R8
