Výlet na výjimečnou planetu RS

Stačí se jenom zaposlouchat do sytého bublavého zvuku nastartovaného motoru a je zřejmé, že Audi RS5 je výjimečné auto.

Přívlastek u názvu automobilového modelu znamená, že něco není jako obvykle - že vůz s tímto označením se vymyká běžnému. A taky obyčejnému. Mnohé značky odlišují takové modely například barvou, kterou jinak nepoužívají, jako je třeba zvláštní oranžová u výkonného Fordu Focus ST. Nebo pozměněným designem, jak je tomu v případě Audi RS5.

Jestliže jsme chválili exteriér Audi A7 Sportback, pak u RS5 musíme v superlativech ještě přitvrdit. Ne nadarmo považuje dvorní designér ingolstadtské automobilky Walter de Silva pětkové RS za svůj zatím nejzdařilejší výtvor. Současná modelová řada Audi má vysokou estetickou hodnotu a RS5 se svými mohutnějšími blatníky, pozměněným předním nárazníkem a dvojicí koncovek výfuku překonává ještě vyšší laťku. Je prostě radost se na ni podívat, ovšem ještě větší radost je s ní jezdit.

Ale zůstaňme u exteriéru. Audi RS5 je hladší než například BMW řady M, které má sice dravější výraz, nicméně audina se zdá vyváženější. A možná tolik nedává najevo svoje schopnosti, jako je tomu u klasických sporťáků značky Porsche. V interiéru je to patrnější, od klasické Audi A5 se příliš neliší, žádné zvláštní znamení, kterým by vůz signalizoval, že když se rozdávaly sportovní geny, šel dvakrát. Konstruktéři tím nejspíš chtěli naznačit, že s tímhle vozem se dá jezdit denně, že mu není cizí ani běžné využití. Dokonce se dají používat zadní sedadla: pohodlné sezení sice vypadá jinak, ale zdravotní újmu cestující na druhé řadě sedadel neutrpí. A ani zavazadlový prostor nepatří k nejmenším, na rozdíl od porsche se do něj vejde více než jen aktovka.

Spotřebu raději nevnímat

S tím běžným ježděním, třeba denně do práce, to ale není tak slavné, pokud majitel náhodou na zahradě nenarazil na ropný pramen. Při posouvání po pražských ulicích počítač zapomněl na hodnoty pod osmnáct litrů průměrné spotřeby. Ono také 450 koní něco spořádá...

Audi RS5 pohání atmosférický osmiválec o objemu 4,2 litru a výkonu 331 kW, jenž z vozu dělá neobyčejného dravce. Pravda, záleží na zvoleném režimu, jestliže pracoval ten komfortní (Comfort), pak „ereso" zvláční, sílu neztrácí, ale využívá ji jemněji, jakoby s rozumem. Ani v BMW M3, u něhož lze také volit různé pracovní mody, ale není tak velký rozdíl, když se přepne z komfortního na sportovní režim. Audi RS5 ovšem jako kdyby zažilo vnitřní přerod - z dosud vcelku pokojného vozu se stane brutální šelma. Při testování jsme si zajeli na německou dálnici směřující do Norimberka. Dostat na tachometr hodnotu 230 km/h je dílem okamžiku a rychlost signalizuje jen rychle ubíhající okolí. Podvozek díky samosvornému mezinápravovému diferenciálu s korunovým kolem dovede rozdělovat točivý moment z poměru 70 ku 30 procentům až na 15 ku 85 procentům ve prospěch zadních kol, což umožňuje jistou jízdu i v zatáčkách a jejich čistý průjezd. Jen ta sedmistupňová dvouspojková převodovka by si neměla někdy dávat při nutnosti podřazení na čas. U porsche tím převodovka PDK netrpí. Při několika rychlejších manévrech zase přilétla vzpomínka na „em-trojku", která se zdá o chloupek obratnější, ale myšlenka zase rychle zmizela, protože RS5 konkurenci trumfne v tom, že to je skutečně vůz nejen na velké řidičské zážitky, ale také k praktičtějšímu využití.

Audi RS5 je pocitově jako z jiné planety. Když do něj přesednete z „normálního" auta, zažijete dosud nepoznané. Možná by se mohlo psát o ponechání všech denních starostí daleko vzadu, oproštění se od nich a opájení se skvostným vozem. I tohle totiž dokáže.

Srovnání parametrů

*elektronicky omezená