Podmínka úspěchu
Ovocnáři musejí zavlažovat. Jinak nejsou konkurenceschopní
05.07.2017 17:52
Umělá závlaha v ovocných sadech je v současných suchých letech zásadní podmínkou pro dobré výnosy a udržení konkurenceschopnosti českého ovocnářství. V suchých letech jsou sklizně ve starších sadech bez závlahy o polovinu nižší než v sadech se závlahou. V současné době je v Česku z necelých 14 tisíc hektarů intenzivních sadů pod závlahou asi jedna třetina. Budování kapkových závlah od roku 2001 dotacemi podporuje stát.
"Sucho nejvíce ohrožuje sady na jižní Moravě, především na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. V posledních pěti až deseti letech se tam sucho opakuje velmi často," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Velmi suché oblasti jsou i v ovocnářských oblastech v Čechách, například v lokalitách takzvaných dešťových stínů na Lounsku, Žatecku či Kladensku.
Pokud má v Česku dál pokračovat podnikání v pěstování ovoce, musí být podle Ludvíka součástí investic do nových sadů i závlahy. "Bez nich se již ovocnářství s jistotou dělat nedá. Závlaha je podmínkou pro to, aby se ovoce pěstovalo v ekonomicky potřebném výnosu a kvalitě," řekl.
Nejefektivnější je budování kapkové závlahy, která umožňuje plné využití vody pro strom a lze ji využít i pro hnojení. Pořízení kapkové závlahy vyjde přibližně na 100 tisíc až 300 tisíc korun na hektar podle toho, jak vzdálený je od sadu zdroj vody a zda je třeba budovat potrubí a čerpací stanice. Dotační podpora, kterou stát zavedl po velmi suchém roce 2000, pokryje zhruba 40 procent nákladů. "Dotace velmi pomohly. I díky nim je nyní v Česku přes 4500 hektarů sadů se závlahou," řekl Ludvík.
Budování závlah provází řada úskalí. Tím hlavním je zajištění dostatku vody. Pro sázení sadů totiž nejsou vhodné lokality u otevřených toků řek, protože tam je větší riziko mrazů, které na jaře dokážou zničit i celou úrodu. Naopak v lokalitách pro sady vhodnějších bývá povrchové vody málo. Sadaři se podle Ludvíka potýkají i s tím, že pokud nejsou vlastníky půdy, tak na pronajaté půdě se jim velká investice do sadů a závlah dělá obtížně, protože málokterý vlastník je ochoten půdu pronajmout na desítky let.
Zásadní význam závlah potvrzuje i jeden z největších pěstitelů jablek v zemi, Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku. "Z celkem 260 hektarů sadů máme pod závlahou asi 190 hektarů," řekl vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer. Uvedl, že závlahy mají doplňkový charakter, samy o sobě by vodu pro sady v plné míře zabezpečit nedokázaly. Důležitost závlah se v Dolanech potvrdila v mimořádně suchém roce 2015. U mladých výsadeb se závlahou podnik dosáhl výnosu 50 tun z hektaru, zatímco starší sady bez závlahy měly výnos kolem 20 tun.
I Dolanští pociťují nedostatek vody pro závlahy. Zatím vodu odebírají ze dvou potoků, ale její čerpání má své limity a je omezené. Družstvo proto pracuje na možnosti vybudovat zhruba dvoukilometrový přivaděč vody z řeky Úpy s čerpací stanicí a dalšími technologiemi. Odhad nákladů je přes deset milionů korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.