Tykačovo zlato Švýcarsko odblokuje. Nebo ne?

Švýcarský soud v těchto dnech zveřejnil na svém webu informaci o červnovém rozhodnutí, kterým odmítl žádost o odblokování zlata v hodnotě 27,7 milionu švýcarských franků (asi 626 milionů Kč) patřícího společnosti ovládané českým finančníkem Pavlem Tykačem. Podle Tykačova mluvčího však poté švýcarská federální prokuratura dospěla k závěru, že původ dva roky blokovaných aktiv je legální, a rozhodla se blokaci ukončit. O tomto vývoji zatím švýcarské instituce veřejnost neinformovaly.

"Tímto krokem (švýcarská prokuratura) de facto vyloučila jakýkoli podíl Pavla Tykače na trestné činnosti," uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

Podle výnosu tribunálu z 5. června existovalo podezření, že zlato bylo nakoupeno za peníze z podezřelých transakcí kolem CS fondů. Soud osoby a firmy označuje písmeny, ale z aktů uvedených ve výnosu vyplývá, že jde o Tykače a CS fondy.

Podle verdiktu vše začalo v červenci 2012, kdy se na švýcarský úřad prověřující podezření na praní špinavých peněz obrátila jedna banka v Curychu v souvislosti s aktivy ve výši 46 milionů švýcarských franků na kontě společností patřících Tykačovi. Podezření banky vzbudila klientova snaha převést 880 kilogramů zlata. Banka zároveň upozornila, že Tykač je v České republice vyšetřován.

Týden po oznámení banky začala švýcarská prokuratura případ vyšetřovat a obstavila všechny zmíněné prostředky. Bylo mezi nimi například 1760 pětisetgramových prutů ve zlatě, celkem v hodnotě 37,3 milionu švýcarských franků. V listopadu téhož roku prokuratura rozhodla, že nechá obstavené zlato v hodnotě 27,7 milionu franků, ostatní zablokovaná aktiva uvolnila. Podle prokuratury bylo pravděpodobné, že peníze ilegálně získané z CS fondů byly použity na nákup české důlní společnosti, nástupkyně Mostecké uhelné.

Podle soudu bylo z CS fondů v roce 1997 ilegálně vyvedeno 71 milionů německých marek, tedy asi 1,23 miliardy korun. Z této částky Tykačovi údajně připadlo nejméně 20 milionů marek, píše se ve verdiktu. O této částce mluvil v únoru 2012 před českým soudem podnikatel František Bušek, který tehdy prohlásil, že CS fondy tuneloval společně s Tykačem.

Prokuratura vzala za základ částku 20 milionů marek, kterou převedla na švýcarské franky podle kurzu z 11. března 1997. K této částce pak připočetla úroky a došla ke zmíněné částce 27,7 milionu švýcarských franků.

Tykačova společnost se proti obstavení ihned odvolala s tím, že původ prostředků je legální, pochází z dividend dalších společností a nijak nesouvisí s penězi z CS fondů. Stejně tak připomněla, že české soudy loni a letos odmítly obstavit Tykačovi majetek kvůli vyšetřování CS fondů.

Soud ve švýcarské Bellinzoně však v červnovém rozhodnutí uvedl, že české soudy nerozhodovaly o meritu věci, ale o obstavení Tykačova majetku. Není prý proto možné vyloučit, že tyto prostředky pocházely z předcházející trestné činnosti, uvedl verdikt.
Soud připomněl, že podezřelá aktivita kolem zlata v curyšské bance, která přiměla švýcarské úřady jednat, se odehrávala v době, kdy česká prokuratura připravovala obnovení vyšetřování CS fondů. Podle soudu se tato okolnost nezdá bezvýznamná. Krok, na který banka upozornila, mohl ztížit vystopování těchto aktiv, uvádí soud v červnovém rozhodnutí.

Dokud přetrvávají pochyby o legálním původu prostředků, je ve veřejném zájmu, aby zůstaly v rukou justice, uvedl soud a vyzval prokuraturu, aby Tykače co nejdřív vyslechla.
"Ani téměř dva roky trvající vyšetřování role Pavla Tykače v případu CS fondů nepotvrdilo jeho podíl na jakýchkoli nelegálních aktivitách," uvedl v dnešním prohlášení Tykačův mluvčí Chudomel.