Pohled expertů
Energetika ČR a SR mají i 30 let od rozpadu federace mnoho společného

Česká a slovenská energetika mají i 30 let od rozpadu federace mnoho společného, nyní ovšem prožívají turbulentní období. Obě země provádějí kroky k postupnému omezení své dlouhodobé energetické závislosti na Rusku, velký důraz přitom kladou na rozvoj jaderné energetiky. Liší se však ve způsobu řešení aktuálních vysokých cen energií. Vyplývá to z komentářů oslovených analytiků.

Radovan Ďurana ze slovenského Institutu ekonomických a sociálních studií míní, že klíčové body energetického směřování obou zemí byly nastaveny už během společného státu. Energetické investice se navíc podle něj projevují až za několik desítek let, i proto se dosud energetika obou států příliš nezměnila.

Jedním ze společných bodů, na který analytici upozorňují, je energetická závislost obou zemí na Rusku.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek uvedl, že Česko bylo v posledních letech nejzávislejší zemí v EU na ruském plynu, a to včetně plynu nakoupeného na evropských burzách. Slovensko bylo s 85 procenty ruského plynu na čtvrtém místě. Slovensko bylo podle něj v minulých letech oproti ČR aktivnější v zajištění nezávislosti na Rusku, když je nově napojeno na plynovod z Polska, kterým do země proudí plyn z Norska.

Podobná je situace v případě závislosti na Rusku také u ropy, ovšem v obráceném pořadí, podotkl. Slovensko je podle Lajska nejzávislejší zemí EU na ruské ropě, když téměř veškerá ropa spotřebovaná v zemi pochází právě z Ruska. Česko ročně přepraví z Ruska přibližně polovinu spotřebované ropy, další část sem proudí z Německa, respektive Itálie, uvedl. Také u ropy obě země připravují projekty na omezení jejich závislosti na Rusku, dodal.

Jedinou energetickou komoditou, ve které jsou obě země soběstačné, je elektřina. Česko i Slovensko v této oblasti sázejí ve velkém na jadernou energii. Obě země navíc připravují další investice na stavbu nových jaderných bloků. Obě země také nyní řeší hlubinné úložiště pro jaderný odpad, Češi jsou ovšem podle Ďurany v přípravě o něco dále.

Alespoň částečné odlišnosti v energetice Česka a Slovenska ovšem analytici přece jen našli. Tou nejvýraznější je nyní asi politický postup při omezování dopadů aktuální krize. Zatímco česká vláda byla rychlejší ve stanovení cenového stropu na energie, Slovensko ho vymezilo výrazně níž.

V Česku budou domácnosti za elektřinu platit 5000 Kč bez DPH za MWh, což je pro většinu domácnosti o desítky procent více než na začátku roku. Na Slovensku zůstanou rozhodnutím vlády ceny elektřiny stejné jako letos, což je podle analytiků extrémně náročný přístup pro tamní státní rozpočet. "Elektřina je totiž na trhu o přibližně 300 procent dražší než plánované zastropování," podotkl Lajsek. Podle Ďurany tím slovenská vláda udržuje domácnosti v iluzi, že se nic vážného neděje. Ďurana poukázal i na důsledky obou přístupů. Zatímco v Česku spotřeba elektřiny klesá, na Slovensku i přes krizi naopak stoupá.

Další rozdíly Ďurana vnímá například v české burze, na níž dominuje polostátní ČEZ. Na Slovensku naopak burza není a slovenské elektrárny byly zprivatizovány. Jiná je také emisní stopa energetického průmyslu obou zemí. Ta je v Česku v posledním roce skoro třiapůlkrát vyšší než na Slovensku, kde ve větší míře fungují vodní elektrárny na mohutném Dunaji. "Do budoucna tak platí, že ČR bude usilovně bojovat s dekarbornizací energetiky, zatímco SR se může víc soustředit na dekarbonizaci průmyslu," dodal Ďurana.