Pohled expertů
Zlevnění plynu na trhu se v cenách pro domácnosti zatím nemůže projevit

Současný pokles cen zemního plynu na evropské burze, které se v posledních týdnech dostaly i pod úroveň vládního cenového stropu, se na cenách pro domácnosti zatím neprojeví. Obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny. Tvrdí to oslovení analytici.

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 5000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu MWh plynu. Ceny zemního plynu na evropském trhu aktuálně klesly pod 80 eur (1928 Kč) za megawatthodinu (MWh). V současnosti je tak plyn na burze levnější než ve stejném období před rokem. Ve srovnání s maximem ze srpna je pak aktuální cena plynu téměř pětinová. Spolu s levnějším plynem padá i cena elektřiny na stávajících 215 eur (5182 Kč) za MWh, i tak je ale skoro dvakrát dražší než před rokem a lehce nad cenovým stropem.

"Na cenách pro spotřebitele se však současné zlevnění plynu zatím příliš neprojeví. Ti totiž platí většinou dlouhodobě nasmlouvané ceny, a ne ty, které jsou na trhu aktuálně. Dodavatelé jim tak napřed musí prodat plyn, který byl nakoupen za vyšší ceny," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Že spotřebitelé nemohou dostat aktuální ceny na trhu, potvrdil i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. "Obchodníci logicky nemohli čekat a doufat, jestli přijdou tyto ceny, ale nakupovali poslední měsíce postupně. Takže jejich průměrná nákupní cena je jistě vyšší než dnešní tržní. Můžeme se na ně zlobit. Když by ale ceny rostly, tak by se taková politika vyplatila a my jako spotřebitelé bychom se tvářili, že jde o něco samozřejmého," podotkl.

Případné zlevňování pro domácnosti je podle analytiků možné až v dlouhodobějším časovém horizontu. Klíčový však bude další vývoj na burze, v případě otočení trendu a zdražování se tak snížení cen nemusí spotřebitelé dočkat vůbec.

Současné zlevňování energií na burze tak mohou v dalším vyúčtování pocítit pouze odběratelé, kteří platí spotové ceny, upozornil Lajsek. Jde především o větší firmy a podnikatele, kteří jsou vybaveni průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Pro domácnosti naopak tento způsob odběru možný není, vláda totiž na konci loňského roku nabízení spotových cen pro ně dodavatelům zakázala. Opatření má podle vlády zamezit případům z loňska, kdy ceny na burze skokově několikanásobně vzrostly i nad úroveň cenového stropu.

Zastropování cen ovšem podle analytika Ušetřeno Jana Béreše nezastaví přechod domácností k jiným dodavatelům. "Už jen kvůli tomu, že pragmatické domácnosti budou hledat způsoby, jak si ceny elektřiny a plynu zafixovat formou dlouhodobějších smluv i v roce 2024, kdy cenový strop již nebude uplatňován," vysvětlil Béreš. Vnímá jako problematické, že stát nezahrnul do cenového stropu právě tzv. "spotové" ceníky pro běžné elektroměry. "To by totiž lidem mohlo ušetřit i desítky procent nákladů," dodal.

Cenový strop na elektřinu a plyn platí od začátku ledna po celý letošní rok. Vláda ve středu projedná systém kompenzací pro energetické firmy na uplatňování stropu. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by systém měl zajistit pokrytí zvýšených nákladů obchodníků a zároveň zamezit možnému zneužívání ze strany firem.