Reakce na summit
Dohoda o nové EU? Přetrvává jistota nejistoty, píšou v USA
10.12.2011 17:15
Skepticky se přední americké deníky The New York Times a The Wall Street Journal stavějí k nejnovější dohodě, kterou Evropská unie chce řešit dluhovou krizi. Pochybují o její účinnosti i o tom, zda skutečně půjde o definitivní řešení současných evropských potíží. Podle listu Wall Street Journal tak na starém kontinentu nadále přetrvává "jistota nejistoty".
"Ztrácíme přehled o tom, kolik summitů Evropské unie již skončilo 'historickými' dohodami, které měly zadržet dluhovou krizi eurozóny a které se později rozpadly, když je trhy vyhodnotily jako nedostatečná anebo irelevantní řešení problému splacení starých dluhů a vytvoření růstu, z něhož se uhradí budoucí závazky," napsal The New York Times (NYT). Dodal, že není optimistický ohledně toho, zda páteční dohoda na tomto trendu něco změní.
Oba listy shodně poslední vrcholnou schůzku Evropské unie označují za vítězství Německa, které prosadilo své požadavky větší fiskální disciplíny v zemích užívajících společnou evropskou měnu. Wall Street Journal (WSJ) nicméně pochybuje, zda nové závazky budou vynutitelné. "Dohoda, na jejíž naplňování bude dohlížet Evropský soudní dvůr, je, řekněme, zábavná. Jako kdyby se jakýkoliv soud mohl poměřovat s italskými nebo francouzskými odbory," napsal list.
Jak liberální The New York Times, tak konzervativní The Wall Street Journal si také všímají, že nová dohoda nijak neřeší nejpalčivější problém současné Evropy, kterým je absence hospodářského růstu. NYT mají za to, že pakt, který jeho členy zavazuje k přísným úsporám v okamžiku recese, není tím, co Evropa nyní potřebuje. Podle WSJ zase "rozpočtová disciplína" v evropském pojetí znamená nové daně, jež podvážou růst. Evropa potřebuje zásadní škrty výdajů a reformu penzí, míní list.
Oba deníky se zásadně liší v pohledu na roli Evropské centrální banky (ECB). Zatímco podle NYT by se po vzoru amerického Fedu (Federální rezervní systém - centrální bankovní systém USA) měla stát věřitelem poslední záchrany a odkupovat problémové dluhopisy předlužených členských zemí eurozóny, podle WSJ je dobře, že ECB k něčemu takovému nejeví ochotu. "Prezident ECB Mario Draghi si zaslouží alespoň nějaké uznání, za obhajobu nezávislosti centrální banky," uvedl deník.
Eurozóna by se podle něj měla vrátit k původnímu pojetí eura, v němž jednotlivé země sdílejí společnou měnu a jsou rozpočtově zodpovědné. Znamenalo by to, že Francie a Německo by musely rekapitalizovat své banky, pokud by zkrachovala některá z důležitých členských zemí zóny. Rozpětí úrokových sazeb by nadále bylo širší než před začátkem krize, možná i několik let. Šlo by ale o jistou podobu fiskální disciplíny, míní The Wall Street Journal. Fungovala by podle něj jako systém včasného varování, aniž by byla potřeba nová byrokracie prosazující disciplínu.
"Nikdo v Evropě však zjevně na něco takového nemá žaludek. A tak se jen tak nezbavíme těchto summitových seriálů a jistoty více nejistoty. Tržní disciplína Adama Smithe mezitím bude neúprosně postupovat vpřed a vynutí si vlastní řešení," uzavřel svůj komentář The Wall Street Journal.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.