Jaderná energetika zažívá renesanci
05.02.2007 10:46
Nejen kvůli naléhavému tématu ochrany klimatu, ale i z pragmatičtějších důvodů se zdá, že jaderná energetika zažívá v celé Evropě renesanci. Rakousko se se svou nejadernou politikou, kterou cílí i na své sousedy, dostává zjevně do menšiny, napsala rakouská agentura APA. O nové atomové elektrárně uvažuje už i Švýcarsko.
Zatímco ještě před několika lety vypadala nová atomová elektrárna ve Švýcarsku jako něco nepředstavitelného, nyní již pravicoví ministři v diskusi o budoucí energetické politice kladou podstatně větší důraz na budování jaderných zdrojů než kdy dříve. Země, která nyní vyrábí čtyřicet procent své elektřiny z jádra, by mohla tento sektor ještě rozšířit.
Ministr vnitra Pascal Couchepin prohlásil v médiích, že "staří atomoví bojovníci", ať už z tábora odpůrců nebo přívrženců jádra, pomalu vymírají. Problém energetiky je třeba řešit pragmaticky a hospodárně: kromě úspor spotřeby a alternativních zdrojů je třeba uvažovat i o nových jaderných elektrárnách.
Ministr energetiky Moritz Leuenberger, který je ve vládě za levici, nedávno "pohoršil" své stranické kolegy tím, že možnost výstavby nové jaderné elektrárny do roku 2030 připustil aspoň jako "jednu z možností". Protože Švýcarsko s nedostatkem elektřiny z vlastní produkce počítá k roku 2020, mělo by zkusit toto mezidobí překlenout plynovými elektrárnami. To ale pro pravici nepřichází v úvahu už s ohledem na množství oxidu uhlíku, které takové elektrárny vypouštějí do ovzduší.
Podle Couchepina by rozhodnutí stavět plynové elektrárny "silně ohrozilo hodnověrnost klimatické politiky" švýcarské vlády. Za pravděpodobnější proto považuje, že vláda dá energetickým podnikům najevo podporu pro výstavbu nové jaderné elektrárny.
Trendy ke změně názorů se objevují už i mezi řadovými Švýcary. Podle reprezentativního průzkumu pro list Sonntagsblick se sice téměř tři čtvrtiny dotázaných vyslovily proti výstavbě nové jaderné elektrárny, ale ani plynové elektrárny z toho kvůli zamořování ovzduší nevyšly dobře. Když ale si měli dotázaní vybrat, zda v případě nouze by preferovali plynovou nebo atomovou elektrárnu, bylo osmatřicet procent pro jádro a třicet dva procent pro plyn.
Jiný, dosud nezveřejněný průzkum, údajně zjistil, že 50,7 procenta by bylo pro nahrazení starých jaderných reaktorů novými; proti by bylo 42,7 procenta.
V současnosti Švýcarsko bere šedesát procent své elektřiny z vodních zdrojů a čtyřicet procent z jaderných. Z hlediska vypouštění CO2 do vzduchu je tak konfederace v energetice příkladnou zemí. Povolení k provozu švýcarských atomových reaktorů prozatím platí do let 2012 až 2044. Ve stejnou dobu také zhruba končí dlouhodobé smlouvy o dodávce elektřiny z Francie. Již v roce 2003 přitom dva plebiscity ve Švýcarsku odmítly ukončení jaderné energetiky: iniciativu Moratorium Plus, která usilovala o prodloužení zákazu výstavby jaderných elektráren, podpořilo pouze 41,6 procenta hlasujících, zatímco 58,4 procenta bylo proti. Iniciativu Proud bez atomu podpořilo dokonce jen 33,7 procenta a proti bylo 66,3 procenta hlasujících, uvedla APA.
Autor: ČTK
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.