V konkurenceschopnosti evropských zemí si nejvíce polepšily Nizozemsko a Španělsko. Zato Irsko zaznamenalo dramatický propad. Měření proběhlo mezi čtrnácti nejsilnějšími ekonomikami Evropské unie, uvedla agentura Bloomberg. Studii s podrobnými výsledky včera vydal bruselský institut Lisbon Council s Michaelem Heisem v čele.
ČTĚTE TAKÉ: Irové pláčou: krize je obírá o alkohol i hazard
První pozici v žebříčku obhájilo Finsko, rozvoj zaznamenalo především v řízení lidských zdrojů. Za Finskem skončilo stejně jako loni Polsko, jediný "nový člen EU", který se do hodnocení dostal. Významného pokroku dosáhly Nizozemsko a Španělsko, obě země se posunuly o šest míst nahoru. Nizozemsko v celkovém hodnocení navíc obsadilo třetí místo.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové zachraňují před krachem Island a také Finsko
Nejvíce se propadlo Irsko, které kleslo ze čtvrtého místa na předposlední třinácté. "Nedůvěra Irů v zahraniční obchod jej učinila zvláště citlivým vůči poklesu světové ekonomiky. Růst HDP, produktivita, stav veřejných financí... Vše se tu prudce zhoršilo," stojí ve zprávě. Nejméně konkurenceschopný byl stejně jako loni italský trh. Autoři zároveň dodávají, že se žádné ze zkoumaných zemí nepodařilo zachovat ekonomickou úroveň z roku 2007, všechny svůj výkon více či méně oslabily.
ČTĚTE TAKÉ: V čase krize letí dlouhé sukně, rtěnky a domácí párty
Lisbon Council zkoumá, jak jsou jednotlivé země schopné dodržovat Lisabonské cíle z roku 2000. Sleduje šest oblastí, konkrétně ekonomický růst, výnosnost, zaměstnanost, lidský kapitál, budoucí investice a veřejné finance.
ČTĚTE TAKÉ: Obamova výzva Evropě - nový tón, staré problémy
Kromě zveřejnění výsledků konkurenceschopnosti se studie zabývá hospodářskou krizí, jejími důsledky a možným řešením. "Ekonomická recese bude v roce 2009 pro trh práce zničující. Poklesne tempo růstu a pracovní produktivita, poté bude následovat zhoršení stavu veřejných financí a růst nezaměstnanosti," tvrdí autoři. "Je třeba udělat maximum pro to, abychom soustředili investice do sektorů, o kterých víme, že budou v budoucnu řídit růst a zaměstnanost. Pokud Lisabonské cíle myslíme vážně, musíme do veřejné komunikace investovat tolik, kolik jsme donedávna investovali do cihel a malty," píší autoři.
Foto: Marcio Jose Sanchez
