Krize
Trhy obchází italský strašák, akcie padají
11.07.2011 17:49
Trhy zachvátil strach z bankrotu Itálie. Americké hedgeové fondy sázejí na to, že jihoevropská ekonomika neustojí extrémní celkové zadlužení a podobně jako Řecko, Portugalsko a Irsko skončí v záchranné síti solventních zemí eurozóny.
Negativní nálada se okamžitě projevila na sešupu akciových trhů. Padají především akcie italských bank. Například druhá největší banka v zemi Intesa SanPaolo odepsala 5,9 procenta, což je nejvíce za čtrnáct měsíců. Problémy mají i další podniky, jejichž akcie se snaží investoři v panice prodat. "To, čeho jsme dnes svědky, jsou výsledky 20 až 30 let života západních zemí na dluh," uvedl pro agenturu Bloomberg Matthieu Giuliani, správce obřího fondu Palatine Asset Management v Paříží.
Celkově klesla milánská burza o "úctyhodná" tři procenta. Ještě o desetinu více odepsal portugalský index PSI-20, což byl největší sešup ze všech západoevropských trhů.
Investoři a hlavně ohrožené země navíc s obavami hledí na východ, kde se dostává do potíží Čína, jejíž inflace je nejvyšší za dva roky. Právě Čína a rozvíjející se země byly v poslední době motorem světových trhů. Kvůli obavám z rozšíření dluhové krize padá i euro, které se propadlo pod 1,4 vůči americkému dolaru a na rekordně nízkou úroveň oproti švýcarskému franku.
Finanční trhy vytlačily na maxima i výnosy italských státních dluhopisů a jejich rizikové přirážky. Investoři prodávají italská aktiva od minulého týdne, protože se bojí zavlečení třetí největší ekonomiky eurozóny do dluhové krize. Na maximum za 11 let vzrostly i výnosy dluhopisů Španělska, další velké ekonomiky, kterou by Evropská unie jen těžko zachraňovala před krizí.
Výnos desetiletého italského státního dluhopisu vzrostl na 5,5 procenta a dostal se k úrovni, kterou už bankéři považují za varovnou. Výnosová přirážka k německým dluhopisům dosáhla až 2,85 procentního bodu a později klesla na 2,68 bodu. Výnos španělského desetiletého dluhopisu na trhu vzrostl na 5,86 procenta a je na maximu od roku 2000.
Italské a španělské obligace mají nyní zhruba dvojnásobné výnosy než německé a směřují postupně ke krizové sedmiprocentní hranici, nad níž byly nuceny požádat o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko. U těchto tří zemí trvalo v průměru asi měsíc a půl, než výnosy vystoupily z 5,5 procenta na šest procent, další výstup nad sedm procent však trval už jen čtyřicet dní.
Na záchranu Itálie a Španělska zatím nemá Evropská unie prostředky. Evropská centrální banka podle německého tisku chce, aby státy eurozóny zdvojnásobily objem peněz v záchranném fondu (EFSF) ze současných 750 miliard eur na 1,5 bilionu eur (zhruba 36,3 bilionu Kč). Zvýšení objemu peněz má zabránit dalšímu šíření dluhové krize.
Itálii tíží státní dluh ve výši 120 procent HDP, což je druhá nejvyšší úroveň v eurozóně po Řecku. Země ztrácí důvěru ratingových agentur a situaci zhoršují i vnitropolitické spory, především mezi premiérem Silviem Berlusconim a ministrem financí Giuliem Tremontim, který požaduje hluboké výdajové škrty.
"Reakce u výnosů je značná, což naznačuje, že investorů se zmocňuje panika. Španělsko a Itálie jsou pro eurozónu systémově důležité země a jejich záchrana bude obtížná," řekl agentuře Reuters Michael Leister z německé banky WestLB. Dodal, že obě země stojí z fundamentálního hlediska na pevných základech, krátkodobá dynamika trhů však pro ně může být nepříznivá.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.