Ať eurosmlouvu prověří Ústavní soud, žádá ODS

Reformní smlouvu, kterou před dvěma dny v Lisabonu přijali představitelé EU, chce nechat Občanská demokratická strana posoudit Ústavním soudem. Usnesla se na tom v sobotu výkonná rada ODS v Plzni. Občanští demokraté chtějí od soudu slyšet, zda text odpovídá české ústavě.

Od toho se bude podle předsedy vlády a šéfa ODS Mirka Topolánka odvíjet i debata o formě, jakou bude Česko dokument schvalovat. Zatím podle něj není rozhodnuto, zda to bude referendum, nebo hlasování ve sněmovně a Senátu. "Pokud se ukáže, že tato reformní smlouva žádným způsobem nevytváří prostor pro změnu naší ústavy, tak není žádný důvod pro referendum," míní premiér.

K TÉMATU: Evropští lídři se dohodli na nové smlouvě

Podle prvního místopředsedy opoziční ČSSD Zdeňka Škromacha Topolánek pouze hledá cestu, jak se vyhnout všeobecnému hlasování o dokumentu. Ústava se podle jeho názoru měnit nebude muset. "Je to pouze výmluva a snaha vyhnout se referendu," řekl. Dodal, že sociální demokraté budou ještě o nové smlouvě a jejím schvalování jednat. V každém případě pro ČSSD platí prosazování principu referenda.

Aby smlouva, která má nahradit euroústavu, vešla v platnost, bude ji muset podepsat každý z 27 členských států. Pokud by byť pouze jeden ze států smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec. V této souvislosti se někteří evropští politici obávají referend, která by mohla skončit nesouhlasem voličů. Jediné referendum, které je zatím jisté, se uskuteční v Irsku. Ostatní státy se podle prvních informací zatím kloní spíše k ratifikaci ve svých zákonodárných sborech; výjimkou není ani Česko.

Předseda ODS se už v pátek v Lisabonu vyjádřil pro schválení dokumentu parlamentní cestou, někteří senátoři a poslanci ODS by však dali přednost referendu. Na tiskové konferenci v Plzni v sobotu Topolánek uvedl, že vyslovil pouze osobní názor, obě cesty schválení jsou podle něj otevřené.

Největší změnou, kterou obyvatelé Evropské unie začas zaznamenají, je vznik některých nových funkcí. Nejdůležitější je zrod stálého představitele Evropské rady. Někteří o něm hovoří dokonce jako o prezidentovi Evropské unie.

O tom, zda je možné evropskou smlouvu nechat posuzovat soudem a za jakých podmínek, se už v Česku debatovalo, a to před dvěma lety, kdy o posouzení textu euroústavy požádal dopisem předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského prezident Václav Klaus. Rychetský mu odpověděl, že soud se může zabývat jen oficiálním podnětem.

Platí však, že kdyby někdo podal oficiální podnět k zahájení řízení, v němž by se posuzoval soulad mezinárodní smlouvy s českým ústavním zákonem, ratifikační proces přijetí smlouvy by byl pozastaven až do vyhlášení verdiktu soudu. Kdyby soud rozhodl, že euroústava je v souladu s českou ústavou, ratifikační proces by mohl dále pokračovat. Při opačném verdiktu by se musela česká ústava změnit. Žádost o prozkoumání textu soudem může být podle expertů součástí taktiky, kterou chce vláda oddálit platnost smlouvy do období po roce 2009, kdy má Česko unii předsedat.

Při jednání o euroústavě nechalo dokument ověřit soudem před třemi lety Španělsko. Jeho vláda si vyžádala od ústavního soudu vyjádření, zda není smlouva EU v rozporu se španělskou ústavou. Soud tehdy rozhodl, že oba dokumenty jsou v souladu. Podobně tomu bylo v Německu. V Dánsku a Nizozemsku zase soudy zkoumaly způsob, jakým by měl být dokument schvalován. Tehdejší euroústava však obsahovala ústavní prvky, které z nynějšího dokumentu vypadly.

Foto: ČTK