Pražský primátor Pavel Bém odmítl nabídku, aby si na týden vyzkoušel, jaké to je vést obec tisíckrát menší než metropole. Se starostou Suché Lozi Petrem Gazdíkem, který vystupuje proti údajnému útisku menších obcí, se nechce sejít ani v Praze. Oba pánové se i nadále navzájem obviňují ze lži.
„Chtěl jsem, aby si pan primátor vyzkoušel, jaké to je vést obec o jedenácti stech obyvatelích," vysvětluje Petr Gazdík, proč Béma na týden pozval do Suché Lozi na Uherskohradišťsku. „Já to fakt nemyslím nijak zle," zdůrazňuje Gazdík, který byl ochoten dělat pražskému primátorovi průvodce a vysvětlit mu, jak to v jejich obci chodí. „Vůbec o takové hlouposti neuvažuji. Řídit milionovou metropoli je tisícinásobně složitější než malou obec," reagoval Bém na dotaz TÝDEN.CZ.
Starostové menších obcí ovšem poukazují na to, že musejí vyjít s podstatně menšími prostředky než hlavní město - například Suchá Loz dostává na obyvatele asi 4,7krát méně. „V Praze máme osmnáct set úředníků na milion obyvatel. Jestlipak tušíte, jak takové číslo vypadá v Suché Lozi?" odpověděl primátor na otázku, zda si myslí, že by zvládl řídit jihomoravskou obec.
„Máme starostu a 1,2 úředníka na skoro jedenáct set obyvatel," odpovídá mu starosta Gazdík, což podle něj s ohledem na penzum zákonů a znalostí, které musí v rámci státní správy i samosprávy zvládnout, není moc. "Žádal jsem pana primátora o schůzku, abych mu mohl vysvětlit, jak menší obce fungují, ale bylo mi řečeno, že se s námi nechce bavit," uzavírá Gazdík.
Kdo doopravdy lže?
Spor mezi Prahou a Suchou Lozí má kořeny v diskusích o rozpočtovém určení daní. Podle zástupců menších obcí jsou Praha a další velká města při přerozdělování příjmů z daní neúměrně zvýhodňována.
K TÉMATU: Financování podle starostů: obce si peníze rozdělí samy
Obce chtějí více peněz, stěžovat si budou ve Štrasburku
Na evropské peníze nedosáhneme, bědují starostové
Problém se vystupňoval před měsícem, když starostové vystoupili proti pořádání olympiády v době napjatých rozpočtů. Od té doby se Bém s Gazdíkem navzájem obviňují ze lži. Jejich argumenty jsou ale mnohdy rozporuplné, jak dokazuje například spor o to, jestli Praha na současném modelu rozpočtového určení daní vydělává, nebo nikoli.
Podle údajů statistického úřadu v Praze vzniká asi čtvrtina českého HDP (23,6 % v roce 2005), z rozpočtového určení daní ale Praha na desetinu obyvatel inkasuje třetinu peněz (30,93 % přesně). „To je jasný důkaz toho, že Praha na systému vydělává, a za tím si stojím," říká Gazdík.
Podle Béma je Praha ale naopak diskriminovaná. „Je možné, že se v Praze vybere větší podíl daňových výnosů, než je podíl Prahy na sdílených daních, nicméně tato skutečnost je zkreslena například tím, že zde má spousta firem sídlo, i když jejich provozovny fungují jinde," naznačuje mluvčí ministerstva financí Jakub Haas, odkud může tento Bémův pocit pramenit. Čísla, která by to dokládala, ale ministerstvo nesleduje.
V roce 2009 nebo 2010 by měl začít platit nový systém přerozdělování daňových výnosů mezi obce. O tom, podle jakého klíče si obce peníze rozdělí, se teprve začíná jednat. „Chceme, aby vznikly studie, které tu dosud chybí: co kdo dělá, kolik to stojí a tak dále. Aby se peníze rozdělovaly rozumně," navrhuje Gazdík.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková, archiv
