Kandidátka
Maláčová: ČR bude muset kvůli stárnutí posílit sociální služby

Česko bude muset se stárnutím společnosti a rostoucím počtem seniorů v příštích letech zásadně posílit sociální služby. Stanovit se bude muset také udržitelný model jejich financování. Politici tak budou muset rozhodnout, zda se péče ve stáří bude platit z rozpočtu a dávek, nebo zda si na ni lidé začnou také odvádět pojistné. V rozhovoru to řekla kandidátka na ministryni práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Prezident Miloš Zeman se ji chystá do funkce jmenovat v pondělí.

Maláčová řekla, že chce v resortu prosazovat kroky z vládního programu. Vedle opatření jako zvýšení rodičovské či zrušení karenční doby se chce zaměřit na rodinnou politiku a přípravu na stárnutí. Těmto tématům se tři roky věnovala jako ředitelka ministerského odboru. Jako šéfka resortu bude pak vedle důchodové reformy připravovat i návrhy systémových změn v sociálních službách. Zavést by se měla dlouhodobá péče.

"Demografický vývoj v Evropě je více méně stejný. Máme pětinu obyvatel starších 65 let, v roce 2030 to bude čtvrtina a v roce 2050 celá třetina. Každý desátý bude starší 85 let. Bude to mít obrovský dopad na společnost a ekonomiku. Nedokážeme si představit, co to vlastně bude obnášet. Budeme muset značným způsobem posílit kapacity (péče)," uvedla Maláčová.

S rostoucím počtem seniorů bude muset Česko zajistit na péči finance. Výdaje na sociální služby se sice každý rok zvyšují, peníze v systému ale chybí. Výdělky těch, kteří se o seniory starají, jsou nízké.

"Budeme muset vymyslet nějaký - nerada to říkám takhle - systematický systém financování. Buď budeme rozvíjet nepojistný systém po vzoru Francie, nebo pojistný systém po vzoru Německa. Je to zásadní politické rozhodnutí. Musí v tom být shoda napříč politickým spektrem. Já bych se klonila k pojistnému systému. Myslím si, že je to efektivnější a systémovější přístup," uvedla kandidátka na ministryni.

V Česku lidé dostávají příspěvky na péči od státu podle své závislosti na pomoci. Příjemců každý rok přibývá a výdaje rostou. Letos by měly činit 25,5 miliardy. Podle analýzy modelů péče v Německu lidé platí pojistné na péči, které je součástí sociálního pojištění. Z odvodů se pak dlouhodobá péče hradí. Lidé dostávají příspěvky podle svého zdravotního stavu a toho, zda je o ně opatrováno doma, ambulantně či v ústavu. O zavedení pečovatelských odvodů se v Německu diskutovalo asi dvě desetiletí.

"Otázkou je, jestli dokážeme být rychlejší než Němci a Francouzi. Na toto funkční období vidím spíš zmapování situace a zadání nějakého základního směru," řekla Maláčová. Podotkla, že ani politické strany ve svých programech přesnější představy o dlouhodobé péči nemají.

Podle budoucí ministryně není finančně udržitelné, aby se péče poskytovala hlavně v seniorských domovech a dalších institucích. Stále více se bude muset prosazovat opatrování a pomoc v domácím prostředí, které je pro lidi příjemnější a pro stát také levnější. Maláčová zdůraznila, že systém ale nemůže zůstat podfinancovaný a peníze do něj přitéct musí. Už nyní kvůli nízkým výdělkům chybějí pracovníci, kteří by se o potřebné starali.

Podle kandidátky na ministryni musí kvůli stárnutí posílení sociálních služeb jít "ruku v ruce" s důchodovou reformou i opatřeními ve zdravotnictví. Maláčová přiznává, že do konce volebního období se zásadní reformní proměny připravit a schválit nejspíš nepodaří. "Upřednostňuji kvalitu nad kvantitou. Mění se celá podstata sociálního systému," zdůraznila budoucí ministryně.