Ohlasy z ciziny
Ruský tisk: Na Pražském hradě zůstává stoupenec Moskvy a odpůrce sankcí
28.01.2018 11:05 Aktualizováno 28.01. 11:38
Ruský tisk v reakcích na znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem zdůrazňuje, že na Pražském hradě setrvá dalších pět let stoupenec přátelských vztahů s Moskvou a odpůrce sankcí, které Západ vyhlásil proti Rusku po anexi Krymu a po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Vládní deník Rossijskaja gazeta vysvětluje kouzlo hrubiánského a cynického pragmatika, které převážilo nad soupeřovou chemií, i tím, že stávající prezident lépe vystihuje českou povahu a obavy českých občanů ze ztráty identity.
Populární deník Komsomolskaja pravda připomněl, že volební souboj byl těsný a že prezidentův hlavní soupeř, "představitel liberální inteligence" Jiří Drahoš, kritizoval Zemana za příliš vřelé vztahy s Moskvou. Vzhledem k prezidentově skeptickému přístupu k protiruským sankcím, Evropské unii a NATO, se volby pro občany České republiky staly referendem "o podpoře nejen prvního muže, ale i celého východního vektoru jeho politiky," zdůraznil deník. Dodal také názor analytika Stanislava Byšoka, že se Zeman trefil do příklonu Česka k pravicovému populismu, jak se to projevilo už v podzimních parlamentních volbách vítězstvím "českého Trumpa" Andreje Babiše. A Zeman na podzim podporoval Babiše, který mu nyní pomohl ke znovuzvolení.
"Ano, Zemana označují za proruského vůdce, ale objektivnější by bylo považovat jej za politického realistu. Česko nemá žádné výhody ze sankční války proti Rusku," napsala Komsomolskaja pravda a předpověděla, že Babiš a Zeman budou aktivně působit ve visegrádské čtyřce (V4; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Ta podle listu představuje "vnitřní opozici vůči Bruselu, i když nikoliv až tak radikální, aby například dosáhla zrušení protiruských sankcí".
Vládní deník Rossijskaja gazeta pod titulkem Magie proti chemii komentuje faktory Zemanova vítězství, navzdory předpovědím z průzkumů a sázkových kanceláří. "Známý profesor chemie a autor množství patentovaných vynálezů, inteligentní a předvídatelný Drahoš se měl stát alternativou vůči hrubiánovi Zemanovi, který se nijak nedokáže vtěsnat do konvencí. Voliči ale smýšleli jinak," zdůraznil autor komentáře. Výsledek voleb sice neukazuje, že by se hrálo "pouze na jednu branku", ale voliči se "nesporně přiklonili ke stávajícímu prezidentovi". Možná k tomu přispěly dvě televizní debaty, ale možné je i jiné vysvětlení: prezidenta na poslední chvíli podpořili ti, kterým se nezamlouvala protizemanovská kampaň v médiích, usoudil komentátor.
"Pokud Drahoš vedl celou kampaň pod heslem Slušnost na Hrad, tedy sliboval, že jako hlava státu si povede podle psaných i nepsaných pravidel europolitiky, Zeman svou obvyklou image naopak nijak neměnil, uváděl do rozpaků ministry a novináře a nevybíral si v silných výrazech z různých důvodů i bez nich," poznamenal deník. "Všelidově zvolený neznamená všemi lidmi milovaný. Česko je v podstatě rozděleno na dva přibližně stejně velké tábory. Ale hranice vůbec nevede postojem k tomu, jakých pravidel chování by se prezident měl držet," dodal.
Mezi oběma uchazeči podle komentátora nebylo rozdílů v klíčových věcech, a tak lze usuzovat, že Češi si vzali k srdci historické zkušenosti a nechtějí přijít o svou identitu, svéráz, kulturu a nezávislost. Proto si vybrali "cynického pragmatika" Zemana, který rozhodně odmítá jakékoliv poklonkování Bruselu a Washingtonu a který se jeví i ztělesněním české národní povahy. A to je v éře globalizace drahocennost i tajemství Zemanova kouzla. Koneckonců i v parlamentních volbách nejlépe uspěly strany usilující o co největší zachování české svrchovanosti.
Závěrem Rossijskaja gazeta podotkla, že prezidentovy pravomoci jsou sice silně omezeny ústavou, ale Zeman ani před pěti lety nepřistoupil na roli "otce národa" a "hodného tatíčka prezidenta". Svých, i nevelkých, možností využíval tak energicky, že ustavičně dráždil své politické odpůrce, ale získával si spojence mezi obyčejnými lidmi. Důkazem toho se podle listu stala i Zemanova poslední návštěva v Rusku, kdy v době zuřivých útoků proti Moskvě s sebou prezident přivezl na 200 českých podnikatelů. A to slibuje opravdový průlom v hospodářských vztazích.
A co dál, prezidente Zemane? přemýšlejí Němci
Těsné vítězství Miloše Zemana dokládá rozdělení země, píše web magazínu Die Zeit. Server Spiegel Online zase míní, že nynější třiasedmdesátiletý prezident svůj post obhájil navzdory všem negativům, která jsou s ním spojována.
Anketa:
Jste spokojení s vítězstvím Miloše Zemana v prezidentských volbách?
-
Ano. 53 %
-
Ne. 40 %
-
Nezajímá mě to. 7 %
"Dlouho byl favoritem. Pak se zdálo, že by ho outsider mohl těsně porazit. Teď to úřadující český prezident Miloš Zeman přeci jen ještě jednou dokázal, navzdory všem hřmotným a trapným vystoupením, navzdory bezpočtu nenávistných výroků, navzdory nemocem a chatrnosti," píše Spiegel Online.
"Zásadní otázkou teď je, jestli Zeman bude úřadovat méně konfrontačně a zvolí jiný politický kurz," míní server, podle něhož je někdejší sociální demokrat Zeman známý svou schopností měnit postoje. Dříve podle něj vystupoval jako přesvědčený stoupenec Evropy, ale později se proměnil v nacionalistického pravicového populistu, který velmi rád navštěvoval Rusko a Čínu.
Zemanova úzkého vztahu k Moskvě si všímá i server Zeit Online, podle něhož volby v České republice vyhrál přítel Ruska. "Český prezident Miloš Zeman nadbíhá Rusku, chová se nezdvořile k EU a uráží novináře. Jeho těsný náskok v druhém kole voleb dokládá rozdělení země," míní web.
Zatímco Zeman usiloval o úzké vztahy s Moskvou a Pekingem, do západních zemí EU ho podle Die Zeit sotva někdo zval. "Přitom hospodářský význam Ruska a Číny pro Česko sotva stojí za zmínku. Samotné Bavorsko obchoduje s Českem více než Čína a Rusko dohromady," konstatuje web.
Českých prezidentských voleb si všímají i velké německé deníky. Hlasování ale zmiňují pouze v krátkých, jednoodstavcových zprávách.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.