Kauza Kuřim
Ústavní soud projedná stížnost pachatele kuřimské kauzy

Ústavní soud  se zřejmě příští týden poprvé věcně vyjádří k procesu v takzvané kuřimské kauze týrání dětí, která po mnoho měsíců zaměstnávala česká média. Soudci ve středu vyhlásí, jak rozhodli o stížnosti jednoho z údajných pachatelů Jana Turka. Muž, který si odpykává pětiletý trest, si stěžoval na údajné porušení práv na zákonného soudce a spravedlivý proces.

Turek je jedním ze šesti pravomocně potrestaných v kuřimské kauze. Na Ústavní soud se již dříve obrátila další odsouzená Barbora Škrlová, která však zpochybňovala jen svou vazbu. Turkova stížnost se ale jako první týkala podstaty věci a navazovala na dosavadní rozhodnutí předešlých soudů.

Ve stížnosti Turek mimo jiné tvrdí to, že soudům chyběly důkazy a jejich rozhodování ovlivnila "masáž" hromadných sdělovacích prostředků. "Podle stěžovatele se obecné soudy při svých závěrech o spáchání trestných činů opřely pouze o své úvahy bez potřebného prokázání těchto trestných činů provedenými důkazy," řekla již dříve mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Turek si stěžuje také na údajné porušení principu presumpce neviny a práva na spravedlivý proces. Vadí mu například to, jak se předseda senátu krajského soudu vyjadřoval v rozhovorech v médiích. Porušení svých základních práv spatřuje Turek i ve složení senátu krajského soudu.

Turka soudy potrestaly za týrání svěřené osoby ve formě spolupachatelství a ublížení na zdraví. Spolu s dalšími pěti lidmi údajně z nejasných pohnutek mučil a krutě trestal dva chlapce.

Dva týraní chlapci žili se svojí rozvedenou matkou. Příbuzní a jejich známí je údajně týrali od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Odsouzení prý děti zavírali do klecí, bili, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem prý bylo vytvořit z chlapců lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy. Odsouzení byli podle některých názorů členové náboženské sekty. Motivy týrání nikdo uspokojivě nevysvětlil.