Konvenční vzpoura i resuscitace lyriky
14.02.2010 09:00 Původní zpráva
Dva zcela odlišné debuty, jejichž křest se teprve blíží. Česko-slovenští Rara Avis jsou už na první pohled nemálo ambiciózní melodický rock, ve kterém by se nejspíš kytary bez efektů vůbec neobešly, Hanka Čechová je naopak úplně obyčejná písničkářka s kytarou, která si vystačí s akustickým zvukem. Jejich desky jsou od sebe vzdáleny tak, jak jen to jde, a obě skrývají příslib do budoucna.
Rara Avis - The Portrait ( X production )
Česko - slovenské seskupení Rara Avis poprvé trochu vystrčilo růžky v loňském roce a nyní přichází s debutovým albem. Patří k těm, kteří v self-promu neponechávají nic náhodě. Poměrně pečlivě si hlídají svoji identitu a například největší prostor na jejich webu zabírají odkazy na facebook, myspace a internetový obchod. Prostě hudba sama jakoby byla až na druhé koleji.
Obsah desky poněkud koliduje se sebevědomým prohlášením "Nesnášíme konvenčnost ani přehnanou trendovost, což je zřejmě jeden z důvodů, proč je naše tvorba tak odlišná." Trochu není jasné čím není trendová, a už vůbec ne od koho má být odlišná, takže se jedná o výrok značně diskutabilní. Minimálně proto, že najít spojitosti i nápadnou podobnost s celou řadou nejen zahraničních, ale i domácích jmen rozhodně nedá práci.
ČTĚTE TAKÉ: Důvody k bezstarostnosti a kytary na dvojí způsob
Což ale ani v nejmenším neznamená, že by album nestálo za poslech. Určitě by je neměli přehlédnout fanoušci Sunshine, které kvůli podobně modulovanému zpěvu ve svižnějších momentech připomínají opravdu nemálo. Ale zklamaní určitě nebudou ani příznivci královéhradeckých Pavilon M2, někteří si u poslechu určitě vzpomenou na starší nahrávky Landmine Spring, a v klidnějších chvílích tu nechybí ani vlivy moravských The Mood nebo dnes již pozapomínaných táborských Waawe.
Album prozrazuje důraz na moderní zvukovou produkci a inspiraci britskou kytarovou scénou, která sice vyšla z řad nezávislých, ale dnes už znamená hlavní proud. Nahrávka předhazuje celou řadu silných melodií, vyhýbá se klasickému písničkovému schématu a skladby sestavuje z neopakujících se pasáží. Což sice není nic nového, ale úspěšně se tím dá vyhnout pocitu odrhovačky. Na druhou stranu s experimenty se kapela drží spíš při zemi a namísto skládání je častěji využívá hlavně při práci se zvukem a kombinacemi elektronických efektů.
Debut Rara Avis by měl potěšit všechny, kteří rádi cokoliv s přívlastkem "indie". Rozhodně nezní zápecnicky, ale ani extrémně novátorsky, v mezích možností je energický, svěží a popově vstřícný. V rámci domácí scény je tak vítaným zpestřením. A to, že malíř tohohle portrétu svou osobitost teprve hledá, není u prvního namalovaného obrazu žádné neštěstí.
Hanka Čechová - Velkej vůz (Musica Libra)
Písničkářka a v civilu překladatelka Hanka Čechová je na domácí scéně jménem prakticky neznámým. Ostatně i sama na webu prozrazuje, že úmysl vrátit se k hudbě a písničkám (je původně absolventkou konzervatoře) se v ní zrodil až před několika lety. Přesto její debutová deska zní až překvapivě nezačátečnicky, dospěle a dotaženě.
Zpěvačka, která se doprovází na kytaru, hovoří ve spojitosti se svou tvorbou o šansonu. Soudě podle debutové desky má ale vedle něj stejně tak blízko k tradičnímu folku, a to v jeho klasické, čisté a lyrické podobě, tedy takovému, který u nás v posledních letech s nástupem dravého způsobu života prakticky vymizel. Určité staromilectví tak nejen nepůsobí kontraproduktivně, ale naopak paradoxně od ostatních příjemně odlišuje.
Alfou i omegou podobné tvorby jsou texty. Ty si interpretka překvapivě nepíše sama, ale výhradně zhudebňuje tvorbu svého kamaráda Honzy Nováka. Ten jí píše "do pusy", ale přesto výsledek občas zaskřípe. Někde se autor neubránil banalitám (Kotě), jinde to je interpretací, která má sklon od civilnosti utíkat k až příliš "uměleckému" projevu (Valčík), ale nejčastěji je důvodem až přílišná porce patosu, kterou prostě věcné a funkční doprovody neunesou. Tam, kde se podaří oboje udržet na uzdě, končí to upřímnou a intimní výpovědí, která může oslovit široké věkové spektrum.
Debutové album Hanky Čechové rozhodně není událostí roku a snad to ani při vzniku nebylo úmyslem. Ale přesto se na něj podařilo seskupit porci skladeb zdánlivě obyčejných, ale ve skutečnosti takových, které ukazují prstem na svou interpretku, a ve kterých je síla jednoduchosti i lyriky. V nejlepších momentech se blíží křehkému a přesvědčivému projevu Zuzany Navarové i s jejím darem vážné téma podat s lehkostí a optimistickým podtónem. Milá deska a jméno vhodné k zapamatování.
Foto: archiv interpretů
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.