Architektura
Adam Gebrian s Eugenem Liškou vydávají knihu rozhovorů s českými architekty, kteří uspěli v zahraničí

Exkurze do světové architektury, kterou provázejí úspěšní čeští zástupci a zástupkyně tohoto oboru. Tak by se dala shrnout nová kniha Expati od Adama Gebriana a Eugena Lišky, kterou již tvoří rozhovory s úspěšnými tuzemskými architekty, kteří prorazili v zahraničí.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) vydává novou publikaci Expati, v níž deset osobností české architektury dává nahlédnout do tajů, jak fungují nejvěhlasnější světová studia, jako je BIG, Heatherwick Studio nebo Foster+Partners. Vyprávění zkušených architektů a architektek přenese čtenáře do Spojených států amerických, Velké Británie, Vietnamu, Japonska, Dánska, Švýcarska nebo Portugalska.

Popularizátor architektury Adam Gebrian, který v roce 2008 přestal sám navrhovat domy, aby zviditelňoval práci svých kolegů a celého oboru, publikací Expati navazuje na svá pravidelná diskuzní setkání v Centru architektury a městského plánování (CAMP). V ní spolu se spisovatelem a scenáristou Eugenem Liškou mladším shrnuje příběhy deseti architektů a architektech působících v zahraničních studiích. První kapitola patří Janu Magasanikovi, který byl v roce 2018 prvním přednášejícím, jehož CAMP v rámci diskuzních večerů přivítal. Jeho přední pozice v knize je symbolická i tím, že v rámci věhlasného dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) přispěl k podobě budoucí Vltavské filharmonie - aktuálně nejdiskutovanější stavby u nás.

O zkušenosti z Asie se dále v knize dělí Jan Vranovský, který posledních deset let žil v Tokiu a v knize popisuje, proč Evropané nikdy nemohou plně porozumět Japoncům, nebo také Ostravák Marek Obtulovič, která založil vlastní studio v Hanoji. Americký pohled na architekturu přibližuje Bára Šafářová, která se v Texasu zabývala vlivem urbanismu na sociální spravedlnost, a Dana Čupková, která v Pittsburghu pomocí robotů vynalézá nové materiály z odpadu.

Ondřej Tichý prošel vícero světovými architektonickými kancelářemi a svěřuje se s tím, jak špičky světové architektury zaujaly jeho studentské projekty, s nimiž na škole příliš neuspěl. Zázemí švýcarských studií přibližují Matěj Draslar a Martina Požárová. Lenka Holcnerová v Lisabonu plánuje "moředrapy" a vrací lesk původním interiérům historických budov a Veronika Martykán rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže. Petr Štefek pak prozrazuje, jak získal práci díky hrsti lentilek.

Jde o třetí vlastní publikaci, kterou IPR vydává. Prvním počinem byla kniha Plánování Prahy mapující urbanistické zásahy v hlavním městě v průběhu druhé poloviny dvacátého století, druhým pak kniha Pavly Melkové s názvem Živá památka, která řeší, jak zapojit památky zpět do současného života. " Tentokrát jsme se rozhodli vydat titul, který si najde své čtenáře i mimo odborné kruhy a skrze jednotlivé příběhy přiblíží, jaké to je, vydat se pracovat a rozvíjet za hranice Česka," říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.