TV glosář: Proč bychom se na to ale dívali?
27.01.2009 13:36
Pondělní večery na ČT 1 obsadil nový seriál Proč bychom se netopili. Podle humoristických knih Zdeňka Šmída jej vyrobilo ostravské studio České televize, režije se ujal Petr Nikolaev.
"Topte se s námi a zaručeně dostanete chuť doopravdy vyplout na řeku s vodáckou partou!" láká Česká televize rozverně. Možná po zhlédnutí všech deseti dílů dostanou diváci chuť na ledaccos, třeba i na vyplutí s vodáckou partou, arciť bude teprve duben. Úvodní epizoda v každém případě působila spíše jako varování, čemu se vyhnout při trávení volného času a zejména pak v televizním programu, nechce-li mít člověk pocit, že mu měkne mozek.
Nic proti vodáctví, snad ani proti tomu skalnímu, byť patrně produkuje dosti zničující druh infantilního humoru. A ovšem, chtějí-li po sobě dospělí muži ve skutečném světě házet blátem, jezdit nahatí v loďce nebo pronášet neuvěřitelně vtipné postřehy, je to jejich věc, a přiberou-li ke kočkování i dívčí část party, tím lépe. Ano, dokonce si lze představit skupinku přátel podobnou té televizní, jak si na vodě skutečně užije nějakou tu legraci, na niž se bude i po letech dobře vzpomínat - pokud to ovšem zůstane mezi účastníky.
Vyprávění o tom, jak se vlastně nic nestalo, může mít docela opravdové kouzlo pro ty, kdo tento silný zážitek sdíleli. Pokusit se na intenzivním vyzařování pohody a dobré nálady založit televizní seriál je ale dost odvážné a ani moc nepřekvapí, že výsledek má vesměs atmosféru i logiku reklam na veselé nápoje. Možná se v tomto ohledu dočkáme překvapení, ale po prvním dílu se zdá, že většina dějotvorné munice nejtěžšího kalibru je vystřílena: vodáci už narazili na mělčinu i na větev a dokonce se cvakli; v příštích dílech budou patrně zdolávat "volej". Ani tam, kde tvůrci přece jen cítili potřebu vysílané výjevy podložit nějakým sofistikovanějším dějem, nebyla zatím situace o mnoho lepší: "vodácky" nehledaný humor se promítá i do scénáře, a tak se třeba zmáčení muži kompletně svléknou a zakotví takto u kempu, ale jinak jsou úplně normální...
"Překonají spolu nejednu krizi, někteří navážou trvalé vztahy, jiní zase na dlouho zmizí všem z dohledu. Po letech se ale znovu sejdou a zkusí podruhé vstoupit do stejné řeky i do stejné lodi," slibuje seriál do budoucna. Bohužel jistou část diváků, kteří nejsou vodáky toho správného druhu, už patrně první díl od dalšího sledování odradil. Když ne výše zmíněným, pak jistě laskavě vtipnými citáty z "vodácké bible". Na druhé straně se nepochybně najdou lidé natolik unavení složitostí života, že by vzali zavděk i prostým záznamem plápolajícího ohně. Snad pro ty bude tahle virtuální cesta na vodu docela příjemným, i když trochu falešným zážitkem.
Foto: Česká televize
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.





