<span>Zemřel Věnek Šilhán</span>, politik pražského jara

Zemřel politik, ekonom a osobnost Pražského Jara Věnek Šilhán.

V Praze v sobotu ráno ve dvaaosmdesáti letech zemřel Věnek Šilhán - politik, ekonom a jedna z výrazných osobností pražského jara 1968. Informovala o tom jeho manželka Libuše.

V roce 1968 se Šilhán na několik dní stal jedním z nejmocnějších lidí v zemi, když v srpnových dnech zastupoval tehdejšího prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka internovaného po invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Věnek Šilhán se narodil 12. února 1927 v Kněževsi na Rakovnicku. Vyučil se zámečníkem a v roce 1945 nastoupil do Mannesmannových závodů v Chomutově jako kvalifikovaný dělník. Rok nato se stal členem komunistické strany. V roce 1953 absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd v Praze a následně vědeckou aspiranturu v tehdejším Leningradě.

Později působil jako pedagog na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze, kde v roce 1966 získal profesuru. V letech 1958 až 1962 byl prorektorem VŠE. Věnoval se ekonomice průmyslu a stavebnictví a problematice hospodářské politiky.

Postavil se proti okupaci

Ve druhé polovině 60. let se Šilhán účastnil ekonomické a politické reformy v tehdejším Československu. Člen pražského městského výboru KSČ z přelomu let 1968 a 1969 byl jedním z organizátorů takzvaného vysočanského sjezdu komunistické strany, který odsoudil sovětskou invazi a zvolil nové vedení strany. V krizových srpnových dnech roku 1968 byl tento sjezd jediným funkčním centrem, jež řídilo politický život v zemi.

Na počátku normalizace byl vyloučen z komunistické strany a musel odejít z veřejného života. V 70. a 80. letech pracoval v různých dělnických profesích a podílel se na činnosti disentu, patřil mezi první signatáře Charty 77. Na konci 80. let spoluzakládal Klub za demokratickou přestavbu Obroda sdružující někdejší reformní komunisty.

Spoluzakladatel Občanského fóra

V listopadu 1989 patřil ke spoluzakladatelům Občanského fóra, v němž hrál aktivní roli. Koncem téhož roku se stal poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, jímž byl do konce roku 1992 (nejprve za OF, znovu zvolen byl za ČSSD).
V roce 1990 se vrátil na VŠE a následující rok působil jako její rektor.

Po ukončení svých aktivit na VŠE se Šilhán stal předsedou představenstva sklářské firmy Preciosa a v roce 1995 předsedou správní rady Nadace Preciosa, jedné z prvních nadací v českém průmyslu. V roce 1996 kandidoval za ČSSD do Senátu, ale neuspěl. Působil i v pražské komunální politice.

Byl spoluautorem řady knih, autorem mnoha článků, statí a vysokoškolských učebnic v oboru ekonomie.

"Do posledních dnů svého života se aktivně zapojoval do diskusí o nutnosti ekonomických změn v globalizovaném světě a vždy tyto změny chápal jako změny základních hodnot a směřování, nikoli jen jako hru politických elit. Byl to člověk vysokých morálních kvalit a nezlomné víry v demokratické hodnoty a vzdělanost," uvedla jeho manželka Libuše.



Foto: Jan Zatorsky, Robert Zlatohlávek