Petr Václavek píše pro MarketingSalesMedia další postřehy ze své "mise" v kuvajtské pobočce BBDO, jedné z nejrespektovanějších agentur v regionu Blízkého východu.
Často - vlastně skoro pořád - slýchám a vídávám, jak jsme my Češi nemožní. Přitom stačí jen věřit originálním nápadům a najít pro ně uplatnění.
Zrovna nedávno zase někdo někde ventiloval svoji frustraci z úrovně české. "A co jsi pro to - kromě keců - udělal ty sám, panáčku?" zeptal bych se ho nejraději. Od první chvíle, co jsem zakotvil v Kuvajtu, se setkávám s respektem ke všemu, co pochází z Evropy, která je zvenčí vnímána paradoxně daleko pozitivněji než zevnitř. Tak už to chodí. Zároveň jsem také neúnavným propagátorem českých dodavatelů všeho druhu a věřím, že dřív nebo později se mi podaří prolomit vlny.
A jak tady vnímají Česko? Kvůli svému nezapamatovatelnému a nevyslovitelnému příjmení mám novou přezdívku: Petr the Czech (ano, vymysleli ji kluci z fotbalu). Lidé se mě často ptají, odkud jsem. V 98 případech ze 100 vědí, co a kde je "Čiko", jak tady České republice říkají. Nejsme největší zemí na kontinentu, ani nevládneme největším počtem Lvů z Cannes. Máme ale skvělý potenciál v unikátních nápadech.
Ještě doma jsem okrajově zachytil zprávu o Češích, kteří vypustili do stratosféry balon s GPS aktivovanými částmi, které potom geocachingoví nadšenci hledali v aplikaci na chytrém telefonu. Když naše pobočka v Dubaji hledala nějaký "hype" pro svého IT klienta, přinesl jsem jim právě tenhle úžasný nápad. Doslova si z něj v Dubaji sedli na zadek. Když všechno dobře dopadne, odstartujeme brzy obrovskou PR akci za účasti celého týmu z ČR. Bude založená na obyčejném nadšení a neobyčejné originalitě kluků, co mají rádi geocaching a vesmír.
Stačí málo. Především se přestat donekonečna podceňovat. A pak taky ještě nebát se a nekrást.
