Lidé stále podceňují zabezpečení soukromí na internetu. Přestože základní bezpečnostní prvky, jako je zapínání firewallu u antivirových programů, většina zná, riskují při ukládání fotografií na sociálních sítích, případně neumějí rozpoznat zabezpečené a nezabezpečené internetové stránky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Gordic, která se zabývá vývojem informačních systémů a bezpečností na internetu.
Osm z deseti lidí alespoň jednou zveřejnilo na internetu fotografii, na níž jde snadno rozeznat obličej. Takovéto snímky mohou být zneužitelné například při výrobě falešných dokladů. Kromě toho může člověka poškodit i jejich kontext, lze například z nich doložit, s kým se člověk znal, nebo kde v daný čas byl. V neposlední řadě firma varovala před ukládáním fotografií například z různých oslav a podobně.
Problém je v tom, že fotografie, které jsou pro člověka ve 20 letech zcela nevinné, mohou být pro politika či manažera velké firmy ve 40 letech problematické. "V současné době, kdy se firmy čím dál víc přesouvají právě na internet, může takový snímek zhatit šanci na dobré zaměstnání," uvedl Miroslav Wolf, který má ve firmě na starost kybernetickou bezpečnost.
Podobně bezstarostně se lidé chovají i v situacích, kdy je nezbytné zabezpečené připojení, například při zadávání on-line plateb. Jen 44 procent respondentů pravidelně kontroluje bezpečnostní certifikát či ikonu zámečku. Častěji jsou to muži. Zvýšená opatrnost se bohužel netýká mladých lidí, z nichž zabezpečení kontroluje jen 38 procent.
Starší uživatelé ve věku 45-59 let pak daleko častěji mění svá hesla. Ta v této věkové kategorii obměňuje 40 procent z nich. Naopak ve věkové skupině od 15 do 29 let na změnu hesla pamatuje jen čtvrtina dotázaných.
