O evoluci
18.04.2006 00:00
Evoluční biologové tvrdí, že vznik jazyka rozhodujícím způsobem přispěl k rozvoji lidského myšlení.
Když lidé zjistili, že je výhodné jíst ovoce ze stromů, potřebovali si navzájem sdělit, kde takové stromy rostou. Bez myšlení by nebylo jazyka a naopak, tvrdí příslušná teorie.
Následujících sto tisíc let ji potvrdilo jen zčásti.
Ve třech níže uvedených případech, které Češtině na skřipci padly do oka minulý týden, funguje jazyk celkem normálně. Zato myšlení si vybralo polední přestávku.
Případ první. Na jižním okraji Prahy mezi bezútěšnými komunistickými paneláky, protkanými jen neznatelně méně bezútěšnými neony komerčních reklam, stojí budova České pojišťovny. Na jejích prosklených stěnách se přibližně ve výši pasu vyjímá množství cedulek s nápisem „Tento prostor je vyhrazen ke kouření zaměstnanců ČP“. No prosím; kdo by si pomyslel, že právě v pojišťovně budou poměry natolik odvázané.
Případ druhý. Kvazitelevizní obrazovka na stanici pražského metra nabízí cestujícím zhruba následující sdělení: Štěpánek vytvořil český rekord v potápění bez kyslíku. Potopil se do hloubky 108 a den poté do hloubky 109 metrů. Následoval analytický prvek: „Štěpánek nastavil laťku opravdu vysoko.“ Na pohled neškodná metafora se autorovi vysmekla a udělala na něho řádně dlouhý nos.
Případ třetí. Bůhvíodkud opsaná tabulka, připíchnutá na jedné ze zdí domovské redakce Češtiny na skřipci, všem připomíná správné skloňování zájmena „týž, tentýž“. Cenná pomůcka tvrdí, že vokativ zní „týž, tentýž“. Považujte to za škarohlídské, ale řečené zájmeno již z podstaty své existence pátý pád vytvořit neumí, i kdyby se přetrhlo, stavělo se na hlavu a zároveň si dalo nohu za krk. Autor tabulky, zjevně jazykovědec, nicméně zůstal uvedenou skutečností nedotčen.
Pro biology by to mělo být alarmující. Kdyby se stejně duchaplně domlouvali dávní jedlíci ovoce, nejspíš by sami museli začít s fotosyntézou.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.