Zlomyslovnost
30.01.2006 00:00
Některá slova se nechají ochočit snadno, jiná koušou. Na takový bůček je spoleh vždycky; ale už takové běžné slovo, jako je "zajímavý", dělá neplechu. Pokud to nejlepší adjektivum, jímž dokážeme popsat třeba nový film, je právě "zajímavý", bývá to obvykle proto, že chceme dílo pochválit, ale nevíme jak, aby to zároveň byla pravda. "Je to, no, takový zajímavý..." Ucho jen trochu zběhlé v konverzaci takového typu bezpečně slyší, že autor výroku zůstal filmem neosloven.
To slovo tedy na sebe proti naší vůli vzalo význam přesně opačný. Stejně se chová "určitě". Řeknu-li, že "jsem přišel domů o půlnoci", konstatuji fakt. Prohlásím-li však, že "jsem určitě přišel domů o půlnoci", vyjadřuji tím v lepším případě odhad, v horším naději; nejistota však je zjevná. A to vše použitím slova "určitě", jež mne původně mělo podpořit. Jindy slovo provede nečekaný úhybný manévr. Laskavý čtenář nedávno upozornil Češtinu na skřipci, že vlivný český deník opakovaně napsal, že kyanid otravující Labe se již "rozmělnil".
Ten výraz přišel čtenáři nesmyslný; a skutečně, protože se kyanid dostal do řeky v tekuté podobě, zřejmě se rozmělnit nemohl - to by přinejmenším předpokládalo, že byl původně skupenství pevného. Ledaže by to znamenalo, že jed najel na mělčinu, nebo že by existovala spojitost s Mělníkem, což měl kyanid po cestě. Jak Češtinu na skřipci informovala vzdělanější kolegyně, lingvistická souvislost rozmělňování a mělčiny skutečně existuje.
Velmi bezcharakterně se dokáže zachovat i obrat na pohled neškodný. Co si pomyslet, když (shodou okolností tentýž) deník charakterizuje zesnulého Pavla Dostála jako "nejoblíbenějšího politika v zemi"? Cynismus je zde pouze vedlejším produktem jevu, pro nějž Čeština na skřipci navrhuje pojmenování "zlomyslovnost". To je určitě zajímavé, ne?
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.