Očima Miroslava Koreckého
Co ukázalo Zemanovo kolečko
08.05.2013 09:00 Glosa
Miloš Zeman má za sebou zahřívací kolo na Pražském hradě. Za dva měsíce ve funkci absolvoval schůzky se všemi hlavními politickými hráči a navštívil přední ústavní instituce. Co z toho lze usuzovat o době Zemanově?
Těžko říci, zda bylo pořadí prezidentových schůzek a návštěv nějak dopředu a s rozmyslem či symbolickým dopadem promýšleno, zajímavé ale v každém případě je.
Zeman navštívil vládu, dvakrát Senát, Ústavní soud, setkal se s hejtmany, velvyslanci, odboráři, zaměstnavateli a kdovíkým vším ještě, navštívil sousední země. A až po tom všem, jakoby s významným odstupem, se vypravil i do Poslanecké sněmovny. Trochu překvapivé v zemi, která je parlamentní demokracií a kde se politická moc odvozuje převážně od sněmovny.
Matador a symboly
Zdá se být téměř vyloučeno, aby Zeman tuto symbolickou rovinu svého "jízdního řádu" nevzal v potaz: natolik je politickým matadorem, aby věděl, jakou váhu symboly v politice mají. Odsunutí sněmovny až na závěr zahřívacího kolečka může souviset jen s aktuální politickou skladbou v zemi, ale může být i výrazem dlouhodobějšího vymezování se mezi jednotlivými pilíři moci v zemi.
Jisté je, že se Zemanovi šlo lépe do oranžového Senátu, kde mu spřátelené publikum viselo na rtech a do Ústavního soudu by mu zvolilo kohokoliv, i kdyby snad navrhl myšáka Mickeyho. Ve sněmovně, jakkoliv je dnes kvůli své roztříštěnosti dost nepřehledná, Zeman takto nakloněné publikum najít nemohl, pevnější tábor je tu stále ten vládní. A tak i když v dolní komoře zopakoval všechny návrhy, které by rád během svého prezidentství prosadil (nový volební zákon, majetková přiznání či větší podporu investic), je mu jasné, že přes sněmovnu se mu to minimálně do parlamentních voleb nepovede.
Zemanova rukavice ve Sněmovní ulici
Je ale pravděpodobné, že časové upozadění sněmovny v Zemanově programu mělo symboličtější význam. Být prezident volen postaru, parlamentem, bylo by slušné, aby svým volitelům, tedy z aritmetického hlediska hlavně poslancům, následně poděkoval za hlasy. Přímo volený prezident se ale na nějaký vděk a slušnost může zvysoka vykašlat - a ještě to dát významně najevo.
Přesně to Zeman udělal. Do hlavního centra moci v zemi se vypravil, až mu po všech jiných schůzkách zbyl čas. Přednesl tam projev, který nebyl prezidentský, ale skoro premiérský, jako když šéf exekutivy přednáší před poslanci program své vlády. A ještě spolu s tím kriticky propral jak pozici, tak opozici.
Rukavice byla hozena, soupeření mezi parlamentarismem a prezidencialismem začalo.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.