Očima Lukáše Beka
Klaus, vůdce revoluce
05.03.2013 07:45 Glosa
Zbývající čas Václava Klause na Pražském hradě se pomalu začíná počítat na hodiny a o jeho politické budoucnosti stále víme velmi málo, vlastně jenom to, že nějaká určitě bude. Jde alespoň něco vyčíst ze střípků jeho vyjádření? Přinejmenším směr jeho cesty ano.
Nejčastěji se v poslední době mluví o Klausově kandidatuře do Evropského parlamentu v polovině příštího roku. Na přímý dotaz v sobotním deníku Právo odpověděl, že je to otevřená možnost. Jak by Klaus v Evropě mohl nejlépe zazářit? Občanští demokraté v Evropském parlamentu by jej rádi přivítali ve skupině Evropských konzervativců a reformistů. Ta je zhruba na půl cesty mezi mainstreamem, tedy lidovci a socialisty, a radikálními euroskeptiky. Pro Václava Klause tedy něco nemastného neslaného. Jeho srdci je zjevně bližší skupina Evropa svobody a demokracie britského tvrďáka Nigela Farage.
Prezident Česka jej loni soukromě přijal, ve stejné době britský politik promlouval i na setkání pořádaném ultrapravicovou akcí D. O. S. T. Farage sklidil nadšené ovace za revoluční projev. Snílků, kteří stále naivně věří myšlence evropské integrace, si podle něj už nemáme všímat. "Život je příliš krátký na to, abychom s nimi ztráceli čas. Snílky neřešte, jsou tu zástupy lidí, kteří si myslí, že žádné instituce EU, které máme dnes, nepotřebujeme. Potenciál lidí, kteří mají stejný názor jako my, je ohromný. Demokratická revoluce začíná," prohlásil podle serveru První zprávy Farage.
Ale zpátky k Václavu Klausovi. Jak známo, český prezident měl vždy potřebu dominovat. Zůstaneme-li u předpokladu, že se stane evropským poslancem, pak to bude mít ve více než sedmisethlavém orgánu dost těžké. Škarohlíd by mohl dokonce namítnout, že Klaus se má k Evropě asi jako Jana Bobošíková k Česku. Čili je hodně slyšet, skoro každý ji zná, ale nikdo ji nebere vážně. Jenže, přidá-li se náš končící prezident k tvrdým euroskeptikům, bude aspoň mezi nimi tou hlavní postavou. Třeba vůdcem "demokratické revoluce", jak ji vyhlásil Farage.
Ideologická nenávist k bohatství
A navíc Václav Klaus se svými názory do skupiny pravicových radikálů v Evropském parlamentu prostě zapadá. Proč by měl dělat kompromisy, když se poprvé ve své politické kariéře nebude muset ohlížet na žádné koaliční Luxe a Kalvody či ústavní omezení svých pravomocí? Eurospeptici se přitom s Klausem shodují na tom zásadním, totiž že největším neštěstím pro Západ bylo poválečné budování sociálních států a revoluce v 60. letech se všemi feminismy, ekologismy, homosexualismy a vůbec socialismy všeho druhu.
Jaký recept bude Klaus (bez ohledu na to, zda v europarlamentu nebo někde jinde) Česku, Evropě a světu nabízet, napověděl končící prezident ve své nejnovější knize: "Teprve teď vidím skutečnou hloubku nenávisti k bohatství a k produktivní práci, teprve teď si uvědomuji, že v zárodcích antikapitalistického uvažování je ideologicky vyburcovaná lidská závist a zcela primitivní myšlenka, že bohatství druhého je jen a jedině na můj úkor."
Takže levičáci všech zemí, kdo si například myslíte, že za světovou ekonomickou krizí jsou i burzovní spekulace a hrabivost nejbohatších (tedy nejúspěšnějších), třeste se! Přichází konzervativní revoluce.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.