Je samozřejmě nesmysl, že by zelená poslankyně Kateřina Jacques napadla svoji sousedku, která na ni poté přivolala policii. Spor má hlubší kořeny.
Sousedka N. H., vyznavačka Bushe, podle Jacques patří do sdružení PNP (Po Nás Potopa). Netřídí odpad, ve dne svítí na chodbě, kape z ní vyjetý olej a bije psy. Před poslankyní ráda vykřikuje: „Globální oteplení je blbost, ty klimatická změno“ a i v jarních vedrech schválně chodila co nejvíc nabalená, aby sousedku-poslankyni naštvala. Nedivme se, že o ní Kateřina hovoří jako o „nevratný flašce“, „Temelínu“, „výfukové zplodině“ nebo „netříděným odpadu“.
Minulé pondělí v noci Kateřina Jacques a její děti opravdu pořádaly mejdan. Pojídaly brokolici s kedlubnami a banánem, popíjely vývar z brambor, nemluvily, ba ani nešeptaly, a místo techna poslouchaly nahrané tokání tetřívka hlušce. Sousedka si však přesto na policii stěžovala na „rušení nočního klidu“, poté paní Jacques praskly nervy, seběhla o patro níže, přetáhla paní N. H. okurkou hadovkou po hlavě a do úst jí vrazila hlávku zelí, ať mlčí, a švihala ji pórkem. Přivolaní policisté sice nepatří do sdružení PNP, zato jsou členy KTČ (Klub Tomáše Čermáka, policisty, který loni na 1. máje obuškem zbil paní Jacques, aby před ní ochránil asi tři sta mašírujících neonacistů). Jeden z mužů zákona v předsíni madam Jacques uklouzl po vytříděné banánové slupce, upadl a udělal si bouli na hlavě: napadení veřejného činitele. Poslankyně věří, že u nás spravedlnost existuje a že nebude sdílet celu s Jiřím Čunkem.
Autor: Martin Fendrych
Ilustrace: Danglár
