Bezobalový obchod s potravinami chce sloužit jako výzkumný projekt

Obal prodává, slýcháme všude. Jak ale může fungovat byznys, který obaly potravin postavil zcela mimo hru? Tedy alespoň ty lákavé, které po konzumaci výrobku končí v koších spotřebitelů?

Malý pražský obchod Bezobalu otevřel v polovině loňského listopadu a zatím neběží na komerční bázi, ale je zastřešen stejnojmennou neziskovou organizací. Představuje testovací prodejnu určenou primárně pro výzkum, který ukáže, zda bude možné zavést distribuci cenově dostupnějších kvalitních potravin ve znovupoužitelných obalech.

"Samotný prodej by samozřejmě měl v konečném důsledku sloužit komerčnímu využití, ale teď jsme schválně ve dvoře a ne v průčelí. Chceme se vyhnout zvědavcům, kteří se jen chodí dívat, ale nic nekupují. Naopak si potřebujeme vybudovat stabilní základnu zákazníků," říká jeden ze zakladatelů Petr Hanzel.

Plast nebo sklo?

Obchod si to může dovolit. Vstupní investice byly minimální, vybavení prodejny vzniklo díky crowdsourcingu a dobrovolníkům. Potraviny jsou skladovány ve skleněných dózách, zákazníci si je navážené odnáší ve vlastních nádobách nebo v na místě zakoupených papírových či látkových sáčcích.

Veškerý zisk jde zpět do investic a iniciativa čeká na schválení grantu. Zatím mohou lidé své podněty psát do návštěvní knihy, chystají se ale dotazníky. Výzkum by měl proběhnout ve spolupráci s Ústavem konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické a bude testovat optimalizaci skladovacích a odnosných nádob, škodliviny z plastových obalů, ftaláty apod.

Ceny potravin jsou v průměru nižší než u těch, které se dají v bio kvalitě koupit v supermarketech. "Víc než o penězích je to o překročení zóny pohodlnosti, ale je třeba si uvědomit, že za to i něco získám," shrnuje princip Ondřej Tesař další ze zakladatelů Bezobalu.

Kromě zákazníků je zásadní i komunikace s dodavateli. "Výzvu představuje snaha přimět je, aby i oni nám dodávali ve větších znovupoužitelných obalech. Zatím hledáme menší dodavatele, protože pro větší hráče je zajímavý velký objem odběrů, aby měli vůbec chuť něco měnit. Zároveň jim to ale umožní srazit náklady na balení a to by se mělo odrazit v prodejní ceně," líčí Hanzel.

Obchod jako značka kvality

Ondřej Tesař vysvětluje, proč dodavatelům nemusí chybět vlastní prezentace na prodejně: "Od každého druhu potraviny tu je jen jeden dodavatel. Budou tu mít své vizitky, ale jako značka kvality a důvěryhodnosti by měl fungovat samotný obchod."

Tento rok chce projekt shromáždit první data a podle nich pak tvořit precedens, který by vedl k realizaci samostatného alternativního trhu s minimem vyprodukovaného odpadu.

"Inspirovali jsme se v Itálii, kde už fungují desítky takových obchodů, dokonce i konkurenční sítě. Podle výzkumů tamní neziskové organizace Ecologs je touto cestou postupně možné dosáhnout 30- až 50% redukce cen potravin," dodává Hanzel.