Čtyři z pěti nákupů Švédi zaplatí elektronicky, tedy kreditní nebo debetní kartou, jsou tak nejdál na cestě k bezhotovostní společnosti, ukázal nový průzkum asociace obchodníků Swedish Trade Federation (Svensk Handel). "Co se týče trendu bezhotovostního obchodu, má Švédsko a ostatní skandinávské státy ve světě vedoucí pozici," řekl za asociaci Bengt Nilervall.
Ročně každý Švéd uhradí kreditní nebo debetní kartou celkem 260 transakcí, na hotovostní platby tak připadá jen 8,7 miliard švédských korun, tedy 0,3 % HDP. Podle Niklase Arvidssona, docenta systémové dynamiky na univerzitě v Göteborgu, je však zcela bezhotovostní společnost stále ještě vizí budoucnosti.
"Mít v ruce bankovky je natolik běžné, že to celý proces může zbrzdit. Nedávný průzkum Sifo (švédský vládní institut pro průzkum chování spotřebitelů - pozn. red.) ukázal, že dvě třetiny lidí považují dostupnost hotovosti za jedno z lidských práv," uvedl Arvidsson s tím, že k výhradně elektronickému obchodování nedojde dřív než v roce 2030.
Nicméně bezhotovostní platby ovlivňují ve Švédsku stále více oblastí od pouličních farmářských trhů po prodej magazínů lidmi bez domova, i těm vydavatel časopisu Situation Stockholm zprostředkoval možnost mít platební terminál, protože čím dál víc Švédů u sebe hotovost vůbec nenosí.
Naproti tomu například Italové stále tři čtvrtiny všech nákupů hradí v hotovosti. "Je to dáno nízkou důvěrou v autority a bankovní systém," vysvětluje Niklas Arvidsson.
Ačkoliv bankovky ze švédského trhu mizí, vláda oznámila, že chystá sérii s novým designem, jež přijde do oběhu příští rok.
